Autor: mt
Kolem 80% případů obětí lavin zemře udušením. Šance na přežití klesá exponenciálně s časem. Zavalená osoba má po tom, co je nalezena a vytažena, asi tak 90 % šanci, že přežije. 35 minut po zavalení se šance na přežití snižuje na 35 % a po hodině je to už jen 15%.
Hlavními příčinami smrti v lavině jsou:
1. trauma
2. blokace dýchacích cest sněhem – udušení
3. podchlazení
Přestože stlačený sníh obsahuje relativně velké množství vzduchu. I těžké a husté zbytky lavin obsahují okolo 50% vzduchu, které však lidé svým fyziologickým uspořádáním dýchacích cest neumějí jaksi „vysát“ a využít. Americká firma Black Diamond z Utahu, jmenovitě pan Thomas CROWLEY, proto přišla s jednou moc pěknou inovací, která by měla znatelně přispět ke zvýšení šance přežití v lavině. Inovace se nazývá AvaLung.
O tomto záchranném přístroji se stále velmi diskutuje. Myšlenka ušít vestu bez rukávů ze speciální tkaniny, do níž by byl vzduch z okolního lavinového sněhu nasáván a vydechovaný vzduch by byl zády odváděn, je totiž absolutně fascinující. Čas přežití v lavině je tak možno zvýšit až na jednu hodinu. Jedná se o další speciální vybavení pro to, aby byl dotyčný v případě zasypání lavinou rychle nalezen, popřípadě mohl v lavině déle přežít. Svůj ochranný účinek však může AvaLung rozvinout pouze tehdy, jestliže se oběti v okamžiku pádu laviny podaří dýchací hadici dostat k ústům.
Jak to funguje
AvaLung funguje tak, že vnitřní membrána o objemu 500 cm3, zvětšuje obsah prostoru z kterého dýcháte, umožňujímc vytáhnout tento vzduch ze stlačeného sněhu. Vdechujete a vydechujete pomocí trubice. Patentovaný systém uvnitř AvaLungu odděluje vzduch od vydechovaného CO2. Ten je směrován odděleně od O2 vestou ven, kde se rozptýlí ve sněhu do jiné části závalu proto, aby se vám nad obličejem nevytvořila ledová maska a vy se následně neotrávili CO2. Celý postroj na sobě ani nepostřehnete.
Další důležitou věcí je to, že náustek, kterým se dýchá, mimo jiné také zabrání, aby se sníh dostal do úst a znemožnil dýchání vůbec.
Šance na přežití v lavině s AvaLungem
Žádné dvě laviny nejsou stejné. Hustota stlačeného sněhu, pozice těla při tom, když se
sněhová masa zastaví, váha sněhu a další faktory určují, jak dlouho je schopen zavalený člověk dýchat. AvaLung byl úspěšně testován po dobu 1 hodiny za zmíněných podmínek. Na základě empirických testů se dá konstatovat, že za určitých podmínek umožní „podpořit“ život až 3 hodiny.
Limitující faktory AvaLungu
V situaci, kdy je váha sněhové masy opravdu velká, vzniká obrovský tlak, který neumožňuje oběti dýchací pohyby hrudi. Statisticky je průměrná hloubka úspěšnosti AvaLungu 1 metr, ve které byl také úspěšně testován.
AvaLung nepomůže v žádném případě proti traumatu a mechanickým silám, například náraz do stromu či kamene. Kolem 10% všech obětí lavin zemře na následky takových situací.
AvaLung je nicméně nejvýznamnější inovací od představení lavinového pípáku. Je proto ideální součástí běžného vybavení pro ježdění ve volném terénu – lavinového pípáku, lopaty a sondy. Je však třeba upozornit, že všechno vybavení samo o sobě nezaručí to, že se nemůže nic stát. Nemělo by tedy být substituováno na úkor základních znalostí, zkušeností a přítomnosti dalších členů party.
Pro zajímavost na závěr uvádíme praktický experiment s trochou odborné terminologie:
M.I. Radwin, C.K. Grissom, M.B. Scholand a CH. Harmston (Salt Lake City, US): Patofyziologie dýchání při zasypání sněhem: fatální vliv hyperkapnie
Zadušení, které je příčinou smrti u více než 75 % zasypaných lavinou, je výrazně urychlováno rychlým hromaděním oxidu uhličitého (CO2) v okolním vzduchu (kapse) a sněhové mase. Nasycení okolí CO2 snižuje dostupnost kyslíku v důsledku vytěsnění (displacement) plynů. Vznikající hypoxie a hyperkapnie je označována termínem “displacement asphyxia.” Autoři zkoumali hypotézu, zda úplná likvidace CO2 prodlouží využití kyslíku ve sněhové mase.
Experimentu se zúčastnilo 8 zdravých dobrovolníků (6 mužů, 2 ženy), kteří byli v nadmořské výšce 2560 m úplně zasypáni déle než 90 minut stlačeným sněhem o hustotě 300-680kg/m3. Hlava pokusných osob byla 30-100 cm pod sněhovým povrchem. K dýchání bylo použito zařízení AvaLung (Black Diamond Equipment Ltd., Salt Lake City) bez vzduchové kapsy u vdechové části. Dlouhá trubice pro odvádění vydechovaného vzduchu byla vyvedena ze sněhové masy na povrch, aby byl odveden veškerý vydechovaný CO2. Nepřetržitě byly sledovány fyziologické parametry: kyslíková saturace (SpO2 %), end-tidal CO2 (ETCO2, mmHg), vdechovaný CO2 (PICO2, mmHg), EKG a dechová frekvence. Kontrolní skupina (5 osob) dýchala do malé vzduchové kapsy a CO2 nebyl odstraňován.
U experimentální skupiny byla průměrná doba pod sněhem 89 minut, i když nebyla vytvořena vzduchová kapsa. Nebyly zaznamenány významné změny fyziologických parametrů. Naopak osoby kontrolní skupiny mohly strávit pod sněhem průměrně pouze 10 minut, měli významnou hyperkapnii a hypoxii.
Autoři uzavírají, že ve sněhové hmotě srovnatelné s lavinovými masami je dostatek kyslíku, aby umožnil dýchání po dobu nejméně 90 minut za předpokladu, že je odstraňován vydechovaný oxid uhličitý. Vzduchová kapsa při zasypání lavinou má pravděpodobně především význam pro odstraňování CO2 a jeho difúzi do sněhu. Dýchací vesta AvaLung se zařízením pro odstraňování CO2 z vydechovaného vzduchu by byla pro přežití zasypaných lavinou jistě přínosem.
