Zásady chování v lavinézním terénu I

1.2.2004
admin

Autor:

< ?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />V posledních letech nastává boom terénního, volného a kreativního ježdění a lyžování, jinak řečeno freeriding ve volném terénu. Vžitým pojmem pro oblast, kde se jezdí freeriding, je tzv. backcountry.

Backcountry je obecně kdekoliv mimo patrolované oblasti zimních středisek, a tudíž se nachází převážně v lavinézním terénu. Nezáleží na tom, jak moc jste zkušení, protože laviny nevědí, že jste expert. 

Proto při provozování snowboardingu a lyžování ve volném terénu je třeba zvážit několik důležitých okolností týkajících se základního technického vybavení a sněhových podmínek. Ale největším důvodem, který nedovolí jít do volného terénu, je pak strach založený na nezkušenosti. Je nanejvýš důležité naučit se vědět kdy jít (počasí / lavinová situace), kam jít, s kým a jaké vybavení používat. V podstatě jde o to jít tehdy a tam, kde sníh je stabilní, se zkušenými přáteli a správným vybavením.

Základní aspekty lavinové prevence

Při freeridingu ve vysokohorském terénu stráví člověk nejvíce času výstupem a to je doba nejdelšího ohrožení lavinami. Proto je třeba dodržovat určité principy bezpečnosti. Je třeba si uvědomit, že cílem je především vůbec se vyvarovat situaci, kdy se do laviny dostanete, než se soustředit na to, jak z ní ven. V lavinovém terénu je nutné pozorovat okolí a soustředit se na několik faktorů:

 

Úhel svahu – 26° – 45°

Slunce – zahřívá sníh, to znamená že v zimě jsou jižní svahy stabilnější mnohem dříve než severní, na jaře naopak jižní svahy jsou kvůli teplu mnohem nebezpečnější.

Návětrné/závětrné svahy – sníh se skoro vůbec neukládá na místech, kde fouká silný vítr, hromadí se tam, kde je závětří.

Nahromaděný sníh – vítr vytváří zóny nahromaděného sněhu, převisy a na strmějších svazích břicha, která se mohou i pod svojí vlastní vahou utrhnout.

Konvexní body – jsou části svahu, které jsou vyduté nahoru (břicha), vzniká tam napětí materiálu směrem od sebe a jsou velmi citlivé na odtrhnutí.

Stopy po minulých lavinách – nahromaděné starší hroudy sněhu, kamení a sutin, zlámané stromy, vymleté žlaby, přírodní U-rampy.

Dojezdové zóny – místa, na kterých se laviny zastavují a materiál se hromadí, jsou to hlavně plochá místa pod svahy a žlaby.

 

Základním pravidlem pro skupiny pohybující se v lavinovém terénu je nechávat si větší rozestupy a nepohybovat se v těsné blízkosti. Při sjezdu musí být nebezpečí vystaven vždy jen jeden člověk. Když dojde k neštěstí, je šance, že zbylá skupina zasypaného zachrání.

 

Před každým výšlapem v zimních měsících je třeba sledovat předpověď počasí                a předpověď lavinového nebezpečí, podrobně prostudujte zimní turistickou mapu, turistického průvodce, informujte se přímo HS nebo místním Bergführer Büro.

 

 

Stupně lavinového nebezpečí

1.stupeň (malé lavinové nebezpečí) sněhová pokrývka je stabilní, jsou možné malé   sněhové sesuvy

2.stupeň (mírné lavinové nebezpečí) sněhová pokrývka je dobře zpevněná, na extrémních svazích jen mírně, při mechanickém zatížení možný ojedinělý výskyt lavin

3.stupeň (zvýšené lavinové nebezpečí) na strmých svazích hrozí výskyt samovolných malých až středních lavin, na extrémních svazích je sněhová pokrývka jen slabě zpevněná. Už při malém mechanickém zatížení se uvolňují laviny.

4.stupeň (velké lavinové nebezpečí) vznikají samovolné střední a velké laviny, sněhová pokrývka je jen slabě zpevněná. Na většině lavinových svazích už při nejmenším mechanickém zatížení je velká pravděpodobnost vzniku lavin.

5.stupeň (akutní lavinové nebezpečí) akutní riziko výskytu velkých lavin i na mírně strmých svazích

 

   

Snížení rizika – klíčové body

 

 

Před tím než vyrazíte

 

Informujte se o převládající lavinové situaci a počasí.

 

Vyberte oblast, kde se nachází nelavinézní terén, zvláště když je stupeň lavinového nebezpečí vysoký, tj. od stupně 3. Jestliže si vyberete oblast, kde vybraná trať a svahy jsou otevřeny lavinám, zredukovali jste své možnosti a zvýšili riziko ještě předtím, než jste opustili dům.

 

Vyberte si spolujezdce, kteří:

 

·         vybírají míru rizika, které je pro vás přijatelné

·         jsou vybaveni lavinovými pípáky, lopatami a sondami

·         vědí, jak použít záchranné vybavení

·         jestli je to možné, znají danou oblast a lavinové svahy

 

 

Zkontrolujte, že jsou vaše lavinové pípáky funkční jak při balení, tak před vyjitím do volného terénu.

 

 

 

Některé znaky, které sledujte v backcountry

 

Jestliže uvidíte čerstvou lavinu, nebo jsou slyšet náhlé zvuky praskání sněhu, anebo dunící „whumpf“ zvuky, obvykle je lavinové nebezpečí vysoké nebo extrémní. Lavinové riziko pravděpodobně dále stoupá jestliže dochází k:

 

·         silnému sněžení

·         dešti

·         nafoukání sněhu

·         znatelnému oteplení

·         oteplení do bodu tání

 

 

Vybírání tras a svahů

 

Proberte předpokládanou trasu se skupinou a zvažujte všechny důležité informace. Pusťte do diskuze i méně zkušené jezdce, kteří mohou být dobří ve zvážení lavinové situace, a když ne, tak se z diskuze mohou poučit.

 

Laviny obvykle začínají na svazích se sklonem 35º, velmi málokdy na svazích se sklonem pod 25º.

 

Návětrné strany jsou většinou bezpečnější než závětrné (leeward), kde se ukládá více sněhu. Někdy se na vrcholu udělá převěj.

 

Jestliže dojde na některém svahu k lavině, ostatní svahy se stejným směrem jsou obvykle nestabilní.

 

Jižní svahy s intenzivním sluncem, zejména v jarních měsících, mohou být nestabilní.

 

Terénní „pasti“ zvyšují nebezpečí. Jedná se o propadliny a říční koryta, ve kterých můžete být hluboko zasypáni, nebo skály, přes které vás to může vzít.        

 

 

 

Záchranný plán

 

Je dobré si uvědomit, že spolehnutí na pomoc horské služby se může v případě, že jste s přáteli někde daleko od civilizace, stát naprosto fatální chybou. Jste to právě vy, kteří v případě, že to zavalí kamaráda, se musí pokusit o jeho záchranu. Jde o minuty, ne-li sekundy. Proto, znovu opakujeme, je naprostou nezbytností, aby každý člen vašeho týmu měl pípák, lopatu a sondu. Tyhle věci nejsou zrovna levné, ale dají se za dobré peníze půjčit. V případě, že na horách trávíte více času, se jejich koupě rozhodně vyplatí.    

 

 

… oběť

·            V případě, že se dostanete do laviny, snažte se nejprve řvát, aby vás ostatní členové party mohli sledovat. Na to je však pouze velmi krátká doba. Pak se snažte mít pusu zavřenou, abyste nezačali vdechovat sníh. Možná, že budete mít zlomek vteřiny možnost chytit se například stromu, nebo se dostat na kraj sesuvu. Když tuto možnost budete mít, tak se o to snažte! (v případě, že vás to náhodou zavalí v autě, tak rozhodně vypněte motor)

·            Jestli je to možné, tak odhoďte všechny nepohodlné věci jako lyže, hůlky a případně těžký batoh, ačkoliv se to lehce řekne a hůř udělá. Tyhle věci vás totiž budou spíš táhnout pod pohybující se povrch. Určitě je ale dobré nesnažit se sundávat lehký batoh, který tak může fungovat jako ochrana zad a také vybavení, které bude v následujících chvílích potřeba. 

·            Používejte plavecké a další podobné pohyby, abyste zůstali na povrchu, anebo se snažte dostat na okraj laviny. BOJUJTE ze všech sil! Pravděpodobně nebudete mít téměř žádnou kontrolu nad situací, alespoň se ale snažte udržet tělo po směru svahu a manévrovat kolem případných stromů a kamenů. Hlavní sdělení v tuto chvíli je se co nejvíc snažit zůstat na povrchu a vyhnout se srážce s objekty, které mohou zapříčinit mechanické zranění.

·            Jakmile cítíte, že sněhová masa zpomaluje, vystrčte ruku nebo jakoukoliv část těla nad povrch tak, aby ji mohli vidět ostatní. Nejspíš se nebudete vůbec orientovat, takže nebudete vědět, kde je povrch, ale prostě to zkuste odhadnout.

·            Před tím, než se sníh zastaví, dejte ruce před obličej a vytvořte si tak prostor pro vzduch. Jestliže je to ve vašich možnostech, nadechněte se – rozšiřte místo kolem hrudi.

·            Když budete zasypáni, přestaňte se snažit bojovat a začněte relaxovat, abyste si uchovali vzduch. Pamatujte, že byste neměli propadnout panice! Občas se podařilo najít oběť, která křičela o pomoc, obvykle je však křik o pomoc rušen elementy jako je vítr, šustění oblečení, zvuky chození po sněhu apod. Nejlepší je šetřit dech a křičet pouze v případě, že slyšíte někoho nad sebou.

 

… zachránci

 

¨           Zajistěte bezpečnost ostatních členů výpravy

 

¨           Vyberte „vůdce“

 

¨           Přepněte všechny pípáky na přijímací mód

 

¨           Hledání zaměřte pod bod, kde byla oběť naposled spatřena

 

¨           Prohledávejte vizuálně zbytky laviny jestli nejsou k vidění ruce, rukavice, boty, čepice atd. a pak hledejte pomocí pípáků.

 

¨           Směry hledání signálu měníme zásadně v pravoúhlé stopě (viz. obr.) a nesmíme zapomenout na ztišování tzn. regulaci hlasitosti pípání.

 

¨           Jestliže se již signál ztišený na hranici slyšitelnosti při pohybu na všechny strany ztrácí, stojíme nad zasypaným a pomocí lavinových sond přesně lokalizujeme polohu jeho těla.

 

¨           Když se pomocí pípáků dostanete k oběti velmi blízko, začněte používat sondu. Nechte sondu zapíchnutou tam, kde jste „identifikovali“ oběť, a začněte kopat lopatou.

 

¨           Jakmile je oběť nalezena a obličej uvolněn, začněte s první pomocí.

 

   

Co je dobré dělat a udělat

¨       Buďte konzervativní – nejezděte, když si nejste čímkoliv jisti. Nenechte se zmást existujícími stopami. Nejsou garancí bezpečnosti svahu.

¨        Nejlépe projděte lavinovým kurzem.

¨       Zkontrolujte lokální lavinové informace a předpověď počasí. Je třeba vědět, co znamenají.

¨        Plánujte výlet pouze s lidmi, kterým důvěřujete a se kterými se vám dobře jezdí.

¨        Ujistěte se, že má každý správné vybavení.

¨        Zjistěte si rizika oblasti, ve které se budete pohybovat – mapy a plán trasy.

¨        Sdělte někomu, nejlépe horské službě, kam jdete a kdy očekáváte návrat.

¨        Vždy jezděte po jednom.

 

 

Na co raději zapomeňte a nedělejte

 

¨        jezdit sám

¨        jezdit mimo, když je riziko příliš vysoké

¨        jezdit bez potřebného vybavení – pípák, lopata, sonda

¨        nenechte modrou oblohu a své ego ovlivnit vaše rozhodování

 

Proto, aby někdo mohl nosit nálepku „freerider“, je třeba umět „zapálit“ jakýkoliv a všechen terén se zručností, rychlostí, silou a především plynulostí. Jde především o to JAK! ne toliko CO sjedete. A ke všemu je třeba používat hlavu a zkušenosti. To vše dělá jezdce opravdu dobrým freeriderem v lokalitě zvané backcountry. 

 

Komentáře

komentářů

Komentáře

komentářů