Lavinový pípák – elektronika pro život

2.12.2003
admin

Autor: mt

V poslední době čím dál tím víc lidí, ať již snowboradistů či lyžařů, přichází v zimním období na chuť freeridu. Není se čemu divit. Kdo  někdy zkusil pustit to po neporušených pláních pokrytých hlubokým sněhem moc se mu zpátky na pečlivě upravované sjezdovky nechce. Jediná potíž je v tom, že freeride je většinou, pakliže provozován alespoň v trochu větších horách než jsou naše Krkonoše a to zas popravdě většina českých lidí  provozuje, ať již v Alpách či Tatrách, spojen s určitým rizikem bezpečnosti. Otázka je to trochu komplexnější, zahrnujíc víc faktorů, ale asi největším z nich je nebezpečí lavin. Problém je, že každým rokem se obětí tohoto přírodního živlu stane pár desítek  lidí na celém světě. A právě Alpy, kam mimo jiné jezdí každý rok spoustu lidí od nás si dopřát „pořádné poježdění“, patří mezi místa kde dochází k nejčastějším případům lavinových neštěstí. Naštěstí jsou k dispozici určité nástroje, které mohou významně zvýšit šanci na přežití, když se situace zvrtne a nastanou trable. A nutno dodat, k nemilé situaci může dojít na místě a v čase, který se zdá být nejméně k tomu vhodný.

Lavinové vyhledavače, lopata a sonda patří mezi naprosto základní vybavení, které by měli mít všichni ti, kteří se pohybují v horském terénu, který je náchylný k sesutí laviny. Jak již bylo zmíněno ve horském terénu za určitých podmínek může jít opravdu jakýkoliv svah. Toto se netýká těch, kteří si dávají freeride spíš v tuzemsku, i když i na našich horách jsou lavinézní svahy. Jde však o to, že velké množství lidí cestuje za kratochvílemi spojenými s vysokohorskými aktivitami cestuje právě do Alp nebo slovenských Tater. Naneštěstí si většina těchto lidí neuvědomuje, že je třeba při návštěvě Alp dbát jistých základních bezpečnostních opatření. To co je venku  naprostou samozřejmostí a nezbytností při provozování off-piste/backcountry, totiž základní lavinové vybavení, u nás většina lidí považuje za jakousi zbytečnost či přílišný luxus. Obojí může být oprávněné, stejně tak naprosto stupidní!

Zcela logicky si každý sám musí spočítat zda se mu vyplatí pořídit lavinové vybavení formou koupě či pronájmu. K tomu není co víc dodávat. Počítat umí každý. Opravdu zarážející je ovšem fakt, že někteří argumentují proti ze zcela zvláštních důvodů. Ano cena je relativně vysoká, avšak kolikrát ne vyšší než například  nová zimní bunda či jiné vybavení. Druzí si lavinové vyhledavače neboli pípáky (pieps, beacons) pletou se systémem recco. Je třeba si uvědomit, že se zde jedná o zcela zásadní rozdíl a proto by obě alternativy neměly být nikdy porovnávány. Většina lidí pak může velmi jednoduše dát na výrazný rozdíl v ceně, dopouští se však velké chyby.

Recco vs. Pípák

Ceny se výrazně liší stejně tak jako i funkce obou systému. Recco pouze odráží signál lavinového vyhledavače, tedy nedá se použít pro vyhledávání. Naproti tomu klasický lavinový pípák umí obojí, jak přijímat, tak vysílat signál. Na první pohled se nejedná o nic důležitého, koneckonců cena odpovídá množství funkcí. V případě, že dojde k nechtěnému a svah se sesune, jde o rozdíl ve funkcích zcela zásadní, dělící linii mezi životem a smrtí. Recco poslouží pouze dotyčnému, který skončí v lavině a to za předpokladu, že je včas, tzn. co nejrychleji – do 15 min, se pokusí o záchranu kamarád, je-li schopen detekovat oběť lavinovým pípákem.

V případě, že je zavalen někdo, kdo tuto destičku recco při sobě nemá či používá klasický lavinový pípák, dotyčný s reccem nezmůže prakticky nic. Recco totiž nedokáže signál přijímat a tím pádem není možné kámaráda, který se stal obětí laviny, najít a zachránit. K tomu si představte, že u sebe nakonec nemáte ani mobil a jste někde pár stovek metrů za vyhraničenou oblastí lyžařského střediska, avšak dostatečně daleko na to, aby vás někdo viděl natož zaslechl. Rozhodně ne moc v pohodě situace. 

Tak toliko ohledně „levného“ lavinového systému recco. Jediné co ve výše načrtnuté situaci může pomoc je lavinový pípák, a nutno zdůraznit, že pouze za určitých okolností. Je třeba si uvědomit, že nejde o systém samospasitelný, zachraňující životy lidí z každé laviny.

Základní charakteristika, funkčnost a použití
 
Lavinový pípák plus neméně nutné další vybavení lopata a sonda musí mít k všichni ve skupině, která si jde užívat mimo sjezdovky! To je první důležitý pravidlo, jinak to všechno ztrácí smysl. Při zapnutí je automaticky vysílán přerušovaný pípající signál, který je možno zachytit až do vzdálenosti 80 m jiným obdobným zařízením. V případě laviny všichni členové skupiny, kteří nebyly zasaženi přepnout své přístroje na vyhledávácí mód a začnou vyhledávat zbývající přístroje, který stále vysílají signál. Horší alternativou je hledání za pomoci lavinového psa nebo skupinou se sondama, tyče, což však může trvat i víc jak 24 hodin. Statisticky klesá pravděpodobnost přežití v lavině o 50 % po 30 minutách. To jednoduše znamená, že pomoc musí, nebo by měla, přijít v rámci vlastní skupiny za předpokladu, že chcete najít kamaráda živého.

Od svého začátku prošly lavinové pípáky značným vývojem, který stojí za to zmínit. Původní zařízení měly jeden vysílací kanál s frekvencí 2275mHz. Pak byly vyvinuty zařízení s duální anténou vysílající simultánně, jak na 2275mHz, tak na 457kHz. V poslední době se upustilo od frekvence 2275mHz a přístroje se ustálily se standardní frekvencí 457kHz což je mezinárodní standard pro bezpečnost všech přístrojů.

Dnes mají pípáky také audio spíkry a směrové diody, které napomáhají urychlit a zjednodušit vyhledávání. Hlavní nevýhodou vyhledavačů fungujících pouze zvukově je to, že je občas dost těžké slyšet signál, když k hledání dochází například ve velké skupině nebo při silném větru. Ideální je v tomto případě mít pro sichr s sebou malá sluchátka, pecky. Směrové diody jsou přidány pro potvrzení zvukového signálu v relaci ke směru a vzdálenosti od vysílacího zařízení. Tyto směrové diody jsou výborným vylepšením za předpokladu, že si je uživatel vědom toho, že mohou být obtížně viditelná na přímém  slunci a že je třeba se naučit používat jak zvukový signál, tak diody.  Digitální přístroje nové generace, které začínají spatřovat světlo světa, navíc dokáží pomocí šipek určovat směr signálu bez toho, aniž by se musel dotyčný natáčet.

Je pár pravidel, který se vážou ke správnému používání lavinového pípáku. Příliš často si lidé koupí pípák a myslí si, že už jsou zabezpečeni, ale obětí se pak stává ten, který poruší jedno z následujících pravidel:

1. Vždy je třeba mít nový baterie, nejlépe alkaline, a ověřit jejich funkčnost. Obyčejný baterie jsou náchylnější na zimu a rychle odejdou, proto zeslabují signál.

2. Alespoň dva pípáky je nutnost mít ve skupině, aby se vůbec daly použít. Člověk si může koupit a nosit pípák sám a připadat si při tom v pohodě, ale je potřeba mít aspoň jeětě jeden pro případ, že dojde k sesuvu/lavině, aby mohl být přepnut na vyhledávání a použit k alokování zavalenýho člena party.

3. Před každým vyjitím by se měl zkontrolovat indikátor baterií. 

4. Před každým vyjitím je dobrý mít krátkou chvíli na prozkoušení. Každý z party by si měl zkusit najít jiný přístroj na nečisto pod tři minuty. Je nezbytný, aby všichni uměli s přístroji řádně zacházet. Rozhodně nestačí mít je jen na sobě! Možná bude právě na vás zachránit kamaráda, takže je třeba, abyste toho byli schopný.

5. Před tím než vyrazíte do terénu nechte jednu osobu ujít 10 metrů  a přepněte na vyhledávání/přijímací mód. Po jednom projděte kolem té osoby pro  ujištění, že každý přístroj pracuje správně a vysílá silný signál. Až toto budete mít zkontrolováno, je třeba aby další osoba přepnula přístroj na vyhledávání, aby si moh přístroj otestovat původní člověk.

6. Vždycky noste pípák připnutý k tělu alespoň pod jednou vrstvou oblečení. Tak je lépe chráněn před turbulencemi sesuvu a teplota těla lépe udržuje funkčnost baterií.

7. Nikdy nezaměňujte použití pípáku s výběrem bezpečné trasy. Plánovat dobrou a bezpečnou trasu je nezbytné za všech okolností. Mnoho lidí, kteří se pohybovali v backcountry měli všechno bezpečnostní vybavení  a i tak byli zabiti sesuvem, když je to zavalilo všechny a proto nezbyl nikdo, kdo by mohl hledat a zachránit je. 

8. Je nebezpečné se domnívat, že lavinový pípák nepotřebujete s tím, že si buď myslíte, že se nepohybujete v lavinovém terénu nebo že vždycky jdete tam, kde to už znáte, v případě, že se jedná o volný horský terén. Všechny svahy mimo oficiální sjezdové tratě a mimo hranice střediska mohou být lavinézní.        
    

Komentáře

komentářů

Komentáře

komentářů