Autor: mt
Podívejme se podrobně, co tyto výrazy znamenají, jak se měří a srovnávají, a co je důležité pro nás, konečné uživatele.
Svrchní oblečení (bundy a kalhoty) by mělo být nepromokavé, aby vlhkost nepronikla k tělu, zároveň ale velmi prodyšné, aby se vlhkost vyprodukovaná tělem odpařovala lehce ven. Jenže nepromokavost a prodyšnost jsou vlastnosti vzájemně si odporující a tak se hledá kompromis. Důležitým úkolem této vrstvy oblečení je také větruvzdornost a odolnost materiálu vůči mechanickému poškození.
Způsoby dosažení nepromokavosti a prodyšnosti
Zátěrem se vytvoří tzv. klimatická membrána. Je to trvalá impregnace, nanášená přímo na materiál v různě silných vrstvách. Obecně má horší poměr nepromokavost/prodyšnost než membrána.
Membránou – nejedná se o samostatnou látku, ani o impregnaci či zátěr, ale o speciální vrstvu. Svou strukturou je schopna propustit molekuly vodní páry a zabránit průchodu kapkám vody. V provedení s volně vloženou membránou je membrána volně vložena mezi podšívku a svrchní materiál. Tímto způsobem se zachovají její parametry. Vyniká vysokým vodním sloupcem a prodyšností. Prodyšnost je omezena jen svrchním materiálem.
Další možností provedení membrány je její zalaminování. U dvouvrstvých laminátů je membrána spojena pomocí laminace pouze s vnější tkaninou, zevnitř bývá zpravidla volná podšívka. Laminováním se sníží parametry nepromokavosti a prodyšnosti, zlepší se tím odolnost vůči poškození. Tyto lamináty jsou lehčí a prodyšnější,než třívrstvé.
Třívrstvé lamináty nejlépe odolávají mechanickému poškození, membrána je zalaminována mezi vnější tkaninu i podšívku, tvoří s nimi jeden celek. Jsou samozřejmě nejtěžší.
Větruvzdornost
Touto vlastností chápeme odolnost proti větru a je známo , že pokud je látka alespoň trochu nepromokavá, měla by být i větruvzdorná.
Nepromokavost je schopnost odolávat proniknutí vody zvenčí. Udává se zpravidla jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody – čím vyšší vodní sloupec, tím větší nepromokavost. Za nepromokavý lze považovat materiál s vodním sloupcem už od 2000 mm, v praxi se ale vyžaduje 7000 – 20000 mm. Důvodem je prudké snižování nepromokavosti při zatížení materiálu (zejména tlak popruhů batohu, sezení ve sněhu, chůze mokrou trávou…).
Pro porovnání, při různých aktivitách vznikají přibližně tyto hodnoty:
Sezení 5 m vodního sloupce
Klečení 12 m vodního sloupce
Tlak popruhů středně těžkého baťohu 18 -20 metrů
U bot jsou tyto hodnoty ještě vyšší.
Výška vodního sloupce u materiálu GORE-TEX ® je minimálně 40 metrů.
V praxi to znamená, že materiál, který nám zaručí nepromokavost při outdoorových aktivitách i za několikadenního deště, by měl mít minimálně hodnotu 18 až 20 metrů vodního sloupce.
Nejslabším místem však bývají spoje. Všechny údaje o vodním sloupci vám budou k ničemu, když dojde k zatečení ve švu. Sytém ochrany švů před zatíkáním je jedním z nejslabších míst u mnoha výrobců. Předpokladem nepromokavosti jsou proto lepené švy – natavené plastové pásky na švech z vnitřní strany, kde by šitím narušený materiál promokal.
Prodyšnost je schopnost propouštět vodní páry, produkované lidským tělem (pot) , směrem ven. Tvoří spojenou nádobu s nepromokavostí. To znamená, že čím vyšší je jedna hodnota, tím nižší bude druhá a opačně.
Prodyšnost se udává v gramech páry, které se mohou odpařit přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR – moisture vaper transmission rate) a bohužel ještě v několika dalších jednotkách (například metoda Metoda RET ” skin model” měřící odpor, který klade látka při prostupu vodní páry). Tím výrobci své zákazníky trochu matou.
Při chůzi tělo produkuje až 10000 g/m2/24 hod., při běhu až 25000 g/m2/24 hod. a při extrémní fyzické námaze až 35000 g/m2/24 hod. Prodyšnosti napomáhá výrazně odvětrávání, např. větracími otvory v podpaží. Propustnost vodních par membrány je stanovena podle metody, při které jsou simulovány reálné povětrnostní podmínky (teplota vody 30 °C, teplota vzduchu 21 °C, relativní vlhkost 60 %, rychlost větru 2 m/s). A sami víte dobře, co bývá reálné.
Nečekejte zázraky. Žádná membrána nezabrání tomu, že by jste se pod ní nezpotili. Ani když je na těle, ani když je v botách. Obě vlastnosti nepromokavost a prodyšnost se na každém člověku projeví jinak a tak není zvláštní, že se váš kamarád nepotí a vy ano. Příště to může být i naopak.
Výsledky celkové prodyšnosti jsou závislé především od základní látky a pokud tam je propustnost par nízká, žádná membrána ji nemůže zlepšit. Čím více je látka pevnější a odolnější vůči otěru, tím méně bude prodyšná. To stejné platí pokud má bunda spoustu kapes, vyztužení, švů. Funkční bunda musí být jednoduchá. Protože je Vztah mezi prodyšností a nepromokavostí nepřímo úměrný, neexistuje zatím materiál, který by byl skvělý v těchto vlastnostech současně. Další komplikací je, že u některých materiálů ( např: polyesterová membrána, polyuretanové zátěry) se prodyšnost výrazně snižuje za deště a nízké teploty, tedy přesně v momentě, kdy ji nejvíce potřebujeme.
Shrnutí
– neexistuje univerzální bunda, a proto nejlepší řešení je mít na konkrétní aktivitu speciální bundu a oblečení. Pokud používám ” univerzální bundu ” na všechny aktivity, musím daleko více pracovat se všemi vrstvami oblečení, a i tak může být výsledek rozpačitý.
< ?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />
– žádná bunda není klimatizace
– bunda vždy funguje jenom jako jedna vrstva systému
Něco málo k systému oblečení
Zvolit správný systém oblečení je celkem složitá záležitost. Navíc je to věc velice individuální a každý musí najít ten “svůj” systém pro každou pohybovou aktivitu. Základním úkolem systému je kontrolovat transport tepla a zabránit nepříjemným pocitům ať už z chladu nebo z vlhka.
Základní (savá) vrstva: jejím úkolem je transportovat tekutou vlhkost.( nezaměňovat za prodyšnost). Savá vrstva se obléká hned na kůži a je vyrobena z nenasákavých syntetických materiálů ( polypropylen, polyester).Tato vrstva má funkci izolační a současně transportuje tekutou vlhkost pryč od kůže.
Izolační vrstva: obléká se na savou vrstvu. Může být téměř s neomezeného množství materiálů. Moderní systémy preferují syntetické ( umělé) materiály které si udržují izolační schopnosti i za vlhka, jsou méně nasákavé a obyčejně rychleji schnou než klasické materiály.
Ochranná (vnější) vrstva: Hraje nejvýznamnější roli v systému oblečení. Mokré oblečení ztrácí izolační vlastnosti. Vnější vrstva musí zachovat izolační vrstvu suchou. To znamená, že, musí být nepromokavá a současně prodyšná. A navíc musí zastavit tzv. efekt chlazení větrem to znamená že musí být větruvzdorná.
