Autor: tony
Na přelomu července a srpna se vydala část redakce na dlouho slibovanou „dovolenou” jakožto odměnu za tvrdou práci a hodiny strávené před kompíkama na švýcarský ledovec Saas Fee. Jeho čerstvý vzduch a nádherná okolní panoramata se staly na 9 dní naším druhým domovem, místem odpočinku, letního ježdění a relaxem. Výpravy se zůčastnil sám vrhchní šéf – kápo – brain – pan lavina Marec. Průvodcem se nám stal česko-švýcarský lokál Radim, který zde zná téměř každý kámen, neb tu tráví již několikátou letní sezónu. Skupinu pak doplnil jeho kámoš Honza a o den později též dorazila brněnská freestylová dvojka Pierc (Meatfly,Tesco – připravujeme profil) a Zdenále. V průběhu týdne se na skok objevil i skialpinista, biker a psycholog, vám jistě známý autor článků o skialpinismu, Pospecz se svou drahou polovičkou, kteří si dávali již dva týdny do těla na mtb snad kolem celého Švýcarska.
Skoro jedenáct set kilometrů je pořádná štreka takže jak by řekl Jiří Bartoška: “Musel to být mikrospánek”, když se nám přímo při dojezdu na místní parkoviště podařilo sestřelit kola ze střechy. Vše se naštestí obešlo bez větších škod, kola zůstala více méně pojízdná. Jen se tímto omlouváme švýcarským úřadům za stržení ochranného návěsu u vjezdu do garáží. Jeden člen naší posádky se navíc ujistil, že do Švýcarska se dá vycestovat i bez platného pasu.
Všichni obyvatelé a návštěvníci Saas Fee jsou po příjezdu nuceni zanechat své plechové miláčky na
odstavném parkovišti. Co se v noci při transportu bagáže a kol na ubykaci jevilo jako nutné zlo, v příštích dnech přešlo v úžas. Ve městečku nevidíte žádné auto, ulice lidem, nikde žádné plechové skořábky jen ladné a tiché elektromobily zajištující přepravu obyvatel a toho dalšího. Saas Fee tak získává úžasnou atmosféru poklidné oázy, kde lidé jsou zvyklí chodit po ulici, nikde nic nesmrdí a nepřekáží. Po týdnu dokonce úplně zapomenete, že vůbec nějaká auta existují. Nebylo by vůbec od věci tuto vymoženost zavést i do ostatních horských středisek v Evropě.
Celé městečko přejdete zhruba za čtvrt hodiny pohodové chůze. Přesto kolo v letních měsícíh musíme jen dopuručit. Díky němu máte vše na dosah ruky a navíc můžete využít vyvezení lanovkou a následně si tak dopřát pěkný downhill do údolí. Za městem se také nachází perfektní fotbalové hřiště, tenisové kurty, volejbalové hřiště, golf a místní bazén. Takže nic než švýcarský komfort a luxus. Kvůli němu jsem zřejmě přijíždí starší generace na lázeňskou dovolenou. My však nechtěli jen příjemné procházky, čerstvý vzduch a krásné prostředí. To co se nachází v nadmořské výšce 3500 m.n.m bylo naším prvořadým cílem. Každý z nás se chtěl uprostřed léta znovu trochu schladit a protáhnout patřičné svaly využívané pro jízdu sněhu, v našem případě snowboardech.
Lanovky na ledovec jezdí již od půl sedmé ranní, takže spousta lyžníků v elegatních elastických kombinézkách vyráží brzo ráno hoblovat led. Není problém, aby jste je potkávali při vaší cestě nahoru do 
parku jak se již vracejí dolů vyčerpaní po svém tréninku. Nechci se nijak negativně vymezovat proti závodnímu sjezdovému lyžování, ale tento sport né zcela chápu a související móda je kapitolou sama pro sebe. V poslední části zhruba hodinové cesty nahoru vede metro tunelem přímo pod ledovcem. Pak už jen sjet k parku. Příjemně nás překvapila rozloha ledovce, počet sjezdovek i kvalitní boardercrossová trať. Saas Fee v tomto směru rozhodně patří k těm lepším střediskům. Kromě nádherné kulisy okolních čtyřtisícovek se na nás smálo i počasí – 7 dní ježdění v azůrku bez jediného mráčku plus park ve velmi dobrém stavu. Co víc si přát. Slušná rampa, line tří skoků pro začátečníky se dvěma odrazy. Druhá line skoků začíala jendím středně velkým, taktéž se dvěma odrazy, následoval monsterkicker s ve spodní části quaterpipe. Okolo samozřejmě spousta railů a chill zóna pro sednutí, odkud máte celé dění v parku jako na dlani. Ráno naprostá většina jezdců v rampě, kde nejvíc lítali borci z Japan Suicide crew. Ovšem ani polská crew a místní lokálové se nenechali vůbec zahanbit. S postupem dne a vzrůstající teplotou následoval přesun na skoky a posléze raily. V jednu hodinu konec – zavření parku. Nemá smysl moc popisovat triky jednotlivých riderů ovšem věřte že se lítalo hodně vysoko, točilo a grabovalo všemi možnými způsoby. (viz Saas Fee Summer chill.mpg dole ke stažení). Za povšimnutí stojí nástup mladé genrace, která si už v útlém věku nezadá s těmi zkušenými jezdci a freestyle lyžníci jenž už dávno pochopili, že na dvou lyžích to jde přeci jenom o kousek výš a dál.
Tak ve tři byl člověk zpátky dole ve městečku a teprve ted nastává ta pravá zewl atmosféra sandálky,kratasy dobré švýcarské víno ,fondue , či večerní fotbálek. Švýcaři také přivedli v poslední době tak hojně oblíbené grillovaní k dokonalosti. V blízkém okolí Saas – fee najdete několik nádherných míst na grillování s nezapomenutelným výhledem na okolní panoramata a ledovec včetně jedné velké vychytávky a to předem připraveného dřeva. Stačí tedy jen donést jídelní zásoby a škrtnout sirkou. Prvního srpna jsme se stali svědky oslavy jejich dne nezávislosti ,která pokud se nepletu trvá od roku 1291. Nevěděli jsme co nás čeká ale věřte že náš Silvestr se od jejich dne nezávislosti příliš neliší . Již od odpoledních hodin petardy a večer pak rachejtle a ohňostroj, party v ulicích plus osvícení majestátné hory Allalin. Toto osvětlení trénovali švýcaři již den před tím, kdy při návratu z degustace vín se nám zdálo, že měsíc dnes v noci nějak příliš šajnuje a následně druhý večer trpké zjištění, že to nejspíš nebyl on ale reflektor.
Suma sumárum, Saas Fee to jsou prostě samá lukrativa. Nezbývá než vřele doporučit . Nezapomeňte se pak na zpáteční cestě, v případě letní návštěvy, zastavit a vykoupat v Ženevském jezeře …
3minutové video od produkce Rasta ke stažení >>> saas-fee_summer chill.mpg (40 MB)
