Autor: honcz
_____________________________________________________
Ćást redakce Laviny.cz se během zimy léta páně 2006 vydala na tour po alpských střediscích s primárním cílem hledat a rozprašovat pokud možno pudrové skupenství sněhu. Převážná část turné byla naplánována do země ementálu a přesných hodinek. Během celého turné vznikly následující vstupy, reportáže a fotografie.
__________________________________________________
Epizoda V. >>> Renesance v Courmayer
Sněžení, které nás doprovázelo 6 dní v Adelbodenu, nepřestalo ani během našeho přesunu do dalšího střediska, které nese vznešený název Courmayeur, rozprostírající se v údolí, na jižní straně Mont Blancu.
Díky naprostému nezájmu švýcarských silničářů a svévoli italských celníků nám přesun trval bezmála dva dny. Stálo to za to. Courmayeur je rozhodne nejmenší středisko, které jsme doposud navštívili, ale z našeho pohledu nejmalebnější. Historický ráz městečka, 40cm nového sněhu, impozantní pohled na doménu celého údolí – Mont Blanc, ledovcové řeky a jazyky kam jen naše oko dohlédlo, jen umocňovaly naše dojmy.
;)
;)
;)
Do centra dění se lze dostat dvěma velkokapacitními gondolami. První přímo z centra Courmayeuru druhou z údolí Val Veny v těsné blízkosti ústí tunelu pod Mt.Blancem.Celý areál obepíná masif Mt. Chetif a nejvyšší bod leží (Cresta D´Arp) leží ve výšce 2755 m.n.m. Oblast skýtá celou řadu volných terénů, počínaje panenskými pláněmi a lesními porosty, kde lze nalézt množství skalních dropů a roklin, bez nebezpečí konfrontace s ochránci přírody, toť jeden z nejmarkantnějších rozdílů Ch. vs. It (hned vedle bezproblémového a bezplatného parkování hned u dolní stanice gondoly).
;)
;)
;)
Strávili jsme zde celkem tři dny. První den jsme se, jako obvykle, okamžitě vydali do nejvyššího bodu areálu. Počasí bylo ideální a zejména v okolí vrcholu Cresta Youla jsme našli celou řadu netknutých terénů. Druhý den se počasí rapidně změnilo v absolutní bílou tmu, tudíž jsme paty nevtáhli z našeho pojízdného domova a za vydatného sněžení (které dosáhlo neuvěřitelných 60cm za 24 hodin) jsme se těšili na zítřek. Za mohutných výbuchů způsobených odstřelováním lavin, jsme se probudili do třetího dne který, díky podmínkám které panovaly (tuny prašanu, lavinový stupeň č.5) se stal nepochybně jedním z nejnezapomenutelnějších celé tour. Snad každých deset minut bylo možné pozorovat hřmící laviny padající z protějšího svahu Mt. Blanc, díky čemuž jsme se raději přesunuli do nížeji položených lesů, kde nehrozilo takové nebezpečí.(zejména v okolí lanovek Zervotta, Bertolini a Piendeint). To co se dělo zde snad netřeba komentáře, fotky jsou snad dostatečně výmluvné(a zřejmě i značně nasírající.
Tímto se naše krátká zastávka v Itálii končí a my se vydáváme do Francie, do freerideové mekky LaGrave a Les2Alpes, kde probíhá GranMastaCamp, tímto opouštíme neprojeté pláně a rokliny (které bohužel neprodělaly tak obrovský příval prašanu jako předchozí resorty a vyčnívající ostré kameny hrozí spíš hlubokými zářezy do skluznice…a to už tu jednou bylo 
a přesouváme se do místního snowparku.
Thanx to Courmayeur MontBlanc Funivie S.p.A.
______________________________________________________
Epizoda IV. >>> Mizérie v Adelbodenu
Ten, kdo si myslel, že naše mise skončila ve švýcarskémVerbirieru, se šeredně zmýlil. Naše další zastávka byla naplánována do jednoho z nejstarších a zároveň, pro vyznavače zimních sportů z české republiky, nejznámějších švýcarských středisek. Řeč je, samozřejmě, o Adelbodenu. Ten, kdo v minulosti toto středisko navštívil, zná s největší pravděpodobností českou enklávu, hotel Alpenrose.
;)
;)
;)
Adelboden nás přivítal žalostným nedostatkem sněhu, ale krásným slunečným počasím. Následujících šest dní se proměnilo v hotové „peklo na zemi“. Soustavné sněžení, nulová viditelnost, mráz kolem deseti stupňů, mlha, lavinový stupeň číslo 4 a s výjimkou dvou malých vleků v okolí ledovce Enstligenalp také kompletním uzavřením celého střediska (cca 90% všech vleků).
Toto středisko se skládá ze tří, vzájemně propojených, částí. Jsou to adelboden, Frutigen a Lenk. Hlavní „tepnou“ je gondola z centrálního parkoviště Oey do srdce celého střediska Geils.
Freeridový milovník, by si měl dát především pozor na oblasti, které jsou vymezeny místními ochránci přírody (dtto všechny lesy), kde se pokuta při přistižení může vyšplhat až na žalostných 1000 euro. Tudíž je nasnadě vydat se do vrchních partií. Zde je možné naleznout optimální terény, jako například okolí vleku Laveygrat (2200 m.n.m), dále údolím směrem do Schermstane nebo na vrchol Luegli.
Omlouváme se za nedostatek fotografií neb na všech, díky počasí, je vidět pouze bílá skvrna. Dík patří to Adelboden Tourismus, Bergbahnen Adelboden AG a hotelu Alpenrose
____________________________________________________
Epizoda III. >>> Laax, Crans Montana, Verbier
Zdravíme z městečka Verbier, kam jsme zabrousili během našeho putování po švýcarských horách. Jelikož za posledních pár dní jsme navštívili povícero míst, následuje malé ohlédnutí za ještě čerstvými zážitky.
;)
Z Arosy jsme přejeli do nedalekého Laaxu. Laax (www.laax.com) je středisko, které je známé především masivní podporou hlavně freestyle snowboardingu a freeskiingu, což je poznat na první pohled, jelikož vyznavači těchto sportů jsou tu v naprosté většině. Laax a celá „White arena“, jak je celý areál nazýván, nás bohužel nepřivítal právě nejlepším počasím a po celou dobu našeho pobytu zůstaly hory pod pokličkou mraků a ani po prachovém sněhu nebylo ani památky, což byla škoda, protože když se alespoň na chvíli otevřel nějaký ten průhled na okolní terény, určitě by za lepších podmínek bylo z čeho vybírat. Spodní partie střediska charakterizují celkem pěkné lesíky a potom až do < ?xml:namespace prefix = st1 ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:smarttags" />
;)
;)
;)
Jelikož počasí se neobracelo k lepšímu, padlo rozhodnutí přemístit se dál na západ a volba padla na středisko Crans Montana. Po dlouhém přejezdu následoval krátký spánek v mrazivé noci, kdy topení vypovědělo službu a tak jsme ráno skočili rovnou ze spacáků do kabiny a v odpoledních hodinách dorazili do slunečného údolí Rhóny, kde už bylo jaro v rozpuku, takže naše zmrzlé údy roztály při příjemném odpočinku na střeše našeho „domu“..
Další den už následovala cesta vlakem z městečka Sierre do zmiňované Crans Montany (www.mycma.ch). Toto středisko ve francouzsky mluvící části Švýcarska většina lidí míjí, jelikož se nachází v blízkosti zvučnějších jmen, jako je například Verbier, nicméně určitě stojí za návštěvu. Je tu pestrá škála terénů, od skvělého ježdění v lese, hlavně v blízkosti vesničky Aminona, až po ledovec Plaine Morte, který samotný je spíše obrovským plateau, ze kterého jsou krásné výhledy přes hluboké údolí a také odtud vede několik pěkných off-piste sjezdů.
;)
.jpg,480,640);)
;)
Tím, že CMA není tak známá, můžete zde najít neprojetá místa i několik dní po posledním sněžení. Většina terénů je situována jižním směrem, což znamená spoustu slunce, ale také brzké vstávání, aby člověk stihnul nějaký ten prašan. Nyní na konci února nás čekaly ale spíše jarní podmínky, takže trocha prachového sněhu se dala najít už jen v polohách nejvyšších, kde ale také spadlo pár lavin..i když k podmínkám, jaké jsme měli v Davosu a Arose, měla Crans Montana daleko, celkem jsme si užili v blízkosti místa Les Violettes, kde bylo příjemné ježdění v různých žlebech.
Jelikož jsme se usadili v údolním městě Sierre, nakonec jsme shledali stopování nejlepším způsobem dopravy a každodenní průjezd vinicemi a okolní horskou scenérií opravdu stál za to..
< ?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />
;)
;)
;)
Z Crans-Montany je to coby kamenem dohodil do slavného souseda, Verbieru. (www.verbier.ch), což je enormně velké středisko, přezdívané také „Čtyři údolí“. Verbier, který je jen jednou z vesnic v celém obrovském resortu, je něčím, čím je pro Francii Chamomix a Rakousko Arlberg..freerideovým rájem, kde je volných terénů tolik, že by trvalo pěkných pár sezon, pokud by člověk chtěl poznat všechny jeho možnosti.
.jpg,800,600);)
;)
;)
Při pohledu na místní proslulé terény při cestě gondolami až na ledovec Mont-Fort bylo jasné, že kdyby připadlo více sněhu, byl by Verbier jedním ze zlatých hřebů celé tour. Nicméně naposledy zde sněžilo zhruba před týdnem a o off-piste sjezdech se nám mohlo jen zdát a mlžné počasí tomu právě nepřidalo.Naštěstí druhý den se na chvíli trochu vyjasnilo a tak jsme mohli pořídit alespoň několik fotografií místních hor a vzorku terénů. Nicméně pokud budete mít někdy cestu do tohoto střediska Švýcarské smetánky, za dobrých sněhových podmínek určitě zkuste freeriding v okolí ledovce Mont-Fort, Col des Mines a sjezd z Mont-Fort do Tortin. I svahy ve Verbieru jsou situovány hlavně jihozápadně, tudíž se vyplatí vstát dřív, aby jste si mohli dosyta užít čerstvého sněhu.
Dnes nás už čeká přesun do střediska Adelboden, které je známé i v českých kruzích a brzy se můžete těšit na další vstup.
________________________________________________________
Epizoda II. >>> Arosa deLux
Nyní už se vám hlásíme z městečka Chur, kam jsme zabrousili během našeho turné. Minulé čtyři dny jsme strávili v luxusním středisku Arosa, nejdříve se ale vrátíme k našemu poslednímu dni v Davosu, který rozhodně stál za to.
Sobotní dopoledne nás v Davosu přivítalo modrou oblohou a čerstvou sněhovou peřinou, takže místo plánovaného odpočinkového dne následovalo rychlé sbalení věcí a cesta na kopec. Pro náš poslední den ve středisku Davos-Klosters jsme si vybrali malý resort jménem Pischa, což se ukázalo správnou volbou. I když jsme nahoru nedorazili právě nejdřív, čekaly nás stále neprojeté lajny hned pod hlavní gondolou, ze které jsou následující obrázky.
;)
;)
;)
Pischa je jedno z nejmenších středisek v areálu David-Klosters, ale co do freerideových možností toho nabízí převelice. Po rozprášení všeho, co bylo v dosažitelnosti lanovek jsme se vydali po hlavním hřebeni cestou k vrcholu Hureli, ze kterého následovaly dva sjezdy, první na autobusovou zastávku zpět do hlavního údolí a druhý k blízkosti jezera Davoser See. Hlavně druhý ze zmiňovaných off-pistů byl opravdovou lahůdkou, vedoucí od širokých plání až po žleby v lese, plné prachových polštářů..euforie veliká, následovalo stopování zpět k našemu pojízdnému domu a přesun do dalšího resortu v kantonu Graubuenden, Arosy.
Již od prvního příjezdu do tohoto střediska bylo jasné, že Arosa je místem švýcarské smetánky. Honosné hotely, kasino a na ulicích postarší dámy oblečené podle nejnovějších trendů a ortodoxní židé..Arosa je obecně dražší resort, než je Švýcarský průměr a to už je co říct. Areál je domovem švýcarské hvězdy Giana Simmena a také bude příští rok dějištěm světového poháru ve snowboardingu. My jsme však přijeli hlavně za prašanovými pojezdy a cíl se opět splnil.
;)
;)
;)
Zakotvili jsme v přilehlé vesničce pod samotnou Arosou, odkud jsme vlakem zamířili vzhůru. I když jsme přijeli dva dny po největším sněžení, pořád se daly najít neprojetá místa. V Arose je upravovaná relativně malá část celkové plochy střediska, takže místa na prašanové hrátky dost..nejvíc se toho dá najít v blízkosti nejvyššího vrcholu s názvem Weisshorn, kam jsme hned zamířili. Následovalo letmé seznámení se střediskem a kratší výšlap za oblouky v prachovém..
;)
;)
;)
Když jsme druhý den vykoukli ven, bylo opět modro, takže volba byla jasná-nasazení sněžnic a první pořádná šlapačka a následný parádní sjezd do Inner Arosy, při kterém Petrovo prkno nevydrželo srážku s kamenem, který se skrýval pod peřinou..
;)
;)
;)
Po návratu do našeho karavanu nás čekalo nepříjemné překvapení v podobě botičky, jelikož majitel hotelu, na jehož parkovišti jsme se zabydleli, upozornil místní strážce zákona..místní polizei byla ale naštěstí značně přátelská a tak nám hned po příjezdu obuv na našem kole zdarma sundala, následovalo pár průpovídek typu „potřebovali byste tu ženskou, co by vám umejvala nádobí“ a potom nás odkázali na parádní parkoviště o pár kilometrů směrem do údolí s tím, že kdyby si někdo stěžoval, můžeme se odvolat na ně…
;)
Další den jsme strávili rozprašováním toho, co zbylo a několika pojezdy v místním parku..ve středu se oteplilo, začalo sněžit a čtvrtek trávíme vytouženou tělesnou očistou před přesunem do dalšího areálu, kterým bude slavný Laax, ze kterého se můžete těšit na další vstup.
Thanx to Arosa Tourismus
___________________________________________________________
Epizoda I. >>> Začátek Swiss Tour v Davosu
;)
„Jedeme začátkem února do Alp a jedeš s náma. Jestli ne, tak mi ani nevolej“. Tahle sms od kamaráda Ondry mě zastihla při jízdě tramvají v pošmourném pražském odpoledni. Představa zasněžených vrcholů Alpských velikánů byla nakonec silnější než vše ostatní, následovalo odložení všech povinností, konspirační schůzka a vytyčení trasy. Petrův Ford Cargo předělaný na obytný vůz se stal našim domovem na příští týdny a po doladění několika technických problémů jsme začátkem týdne vyrazili na cestu. První zastávkou na našem turné se stalo středisko velkého jména, Davos.
Už při úterním příjezdu do střediska bylo jasné, že Davos je rozhodně snowboard friendly resort. Osvětlená rampa, která je dějištěm poháru světového významu, na nás svítila od spodní stanice lanovky na Jakobshorn, jednoho z mnoha areálů tohoto velkého resortu, který sestává z pěti velkých areálů: Pischa, Jakobshorn, Rinerhorn, Parsenn a Madrisa. (Více o středisku naleznete na internetových stránkách www.davosklosters.ch) Nás však zajímaly především volné terény, kterými je toto středisko též vyhlášené a tak jsme ve středu vyrazili právě na Jakobshorn, který je známý jako vyjímečná freerideová hora a své reputaci rozhodně nezůstal nic dlužný. Podmínky pro freeriding se ukázaly celkem příznivé-zhruba patnáct centimetrů nového sněhu a tak po několika zahřívacích jízdách jsme zamířili na jeden z vyhlášených sjezdů, který je údajně místní klasikou. Vede z horní stanice Jakobshornu do vesnice Teufi, kde sednete na autobus, který nás sveze zpět do Davosu. Po krátkém výšlapu po hřebeni následovalo první sklouznutí ve Švýcarskem prašanu a pestrá jízda, začínající otevřeným terénem a končící průjezdem v lese nás nadchla natolik, že se právě tato oblast stala dějištěm prašanových hrátek pro první dva dny v Davosu. Následující obrázky jsou právě z tohoto místa.
;)
;)
;)
Druhý den odpoledne se obloha zatahuje, začíná husté sněžení a viditelnost se snižuje, tudíž jsou možnosti prozkoumávání dalších možností off-piste terénů omezené. Příjemným překvapením je lavinová prevence ve středisku, která sahá od promítání trochu zastrašujících filmů s lavinovou tematikou u spodní stanice gondoly spojených s aktuálními informacemi o lavinovém nebezpečí přes možnost zjištění funkčnosti vašeho lavinového vyhledávače před spuštěním do volného terénu až po speciální oblast, která simuluje situaci lavinového neštěstí a možnosti vyzkoušet si hledání simulované oběti ve vytyčené oblasti. Den jsme zakončili dalším z off-piste sjezdů, který je vyznačený na mapě střediska a vede do vesnice Muhle.
;)
;)
;)
Po dnešní den zůstala obloha zatažená a tak jsme vyrazili uveřejnit tento report. Zítra nás čeká poslední sklouznutí v Davosu a poté přesun do sousedního střediska z kantonu Graubuenden, kterým bude zřejmě resort jménem Arosa, ze kterého se můžete těšit na další vstup.
Thanx to: Davos Tourism and Marika Zanoletti
;){kind=link}
.jpg,1600,1200);){kind=link}