O tom jaký byl poslední, věřte tomu nebo ne, jedenáctý ročník Backcountry campu už se nám nechtělo psát bez toho, že svoje zážitky a zkušenosti sdělí vybraní účastníci. Počasí letos přálo a každý si bez problémů našel svou vlastní stopu kvalitního švýcarskýho prašanu.
Vítek
Starej horskej vlk co s námi jezdí už dlouho.
Backcountry camp 2015 byl můj třetí a také zatím nejhezčí vyšlo počasí hned z kraje týdne připadlo nahoře v horách 30 nového na dobrý podklad.
V průběhu přecházející fronty jsem s partičkou jezdil v Andermattu a ve Val Val pod lanem sníh byl dobrý viditelnost nic moc, ale postupně se vylepšovala. Proběhlo také nacvičovaní lavinové záchrany s Viktorem Kořízkem, to jsem již několikrát apsouloval, ale znovu jsem objevil u sebe nedostatky ( přesné dohledání v okolí 3 metrů),
Na závěr jsme si dali závod dokopat se na špičku sondy za píchlé cca dva metry do sněhu ve třech nám to trvalo kolem 8 minut, nedokážu si představit, že jeden člověk najde a vykope zasypaného ze dvou metrů do 15 minut. Následující dny svítilo slunce tak jsme na splitu vyrazili dobývat kopce v okolí Obralppasu Pic Baduz, Trojzubec, Piz Cavradi jeden den jsme také přespali na Chatě Maighels Hutte.
Prašan, slunce, Hory bez lidí procházka na pásech na kopec, krásný sjezd dolů, pivko na terásce před chatou co více si v životě přát.
Vrcholová partie trojzubce Piz Nair 2764, foto Vítek Ludvík
Vladimír Rozhodoval se několik let a nakonec to s náma zkusil.
Na letošní BCC jsme vyrazili po dvou letech kdy jsme si s touto myšlenkou pohrávali ale nikdy tu partii nedohráli do konce. Nakonec jsme se rozhodli že ano a že se na to dostatečně připravíme. Příprava probíhala vesměs po teoretické stránce od restauračního stolu. Takže po cestě na BCC jsme trochu nevěděli jestli jdeme do pekel anebo do nebe. Jak jsem předpokládal během toho týdne jsme nakoukli do obou. Čeho si ale na BCC a jeho matadorech cením nejvíce ? Toho že nás nechali nakouknout ale ani do jednoho extrému nás nenechali potopit a to v tom positivním slova smyslu.
Během roku toho zažijeme relativně hodně. Adrenalin nechybí ať už na suchu anebo na moři. Nicméně z BCC odjížděla celá naše parta se suchou slzou v oku. Hromada zážitků umocněná skvělým počasím, novým přídělem sněhu. Poetika vlaku, Miegelu, Kapverd. terasy v Tschamutu a v neposlední řadě velmi kompaktní party lidí zůstane dlouho v hlavě. Doufám, že alespoň do dalšího BCC. Teda jsem si jist … .
Závěr ? Hory pro nás co jsme nikdy nešlapali získali nový rozměr. Díky za něj ! Za 365 dní ahoj.
foto Michal Brouček
Světlana
Holky se letos nebály a dorazily v silné sestavě.
Na kemp jsem se hrozně těšila a zároveň jsem se docela bála, jaký to bude – hlavně jak to se svým ježděním a kondičkou zvládnu. Nakonec to ale bylo úplně v pohodě, a celý kemp jsem si moc užila. Určitě se zase ve freeridu cítím o něco jistější a taky jsem poznala, jaký to je skvělý pocit, sjet si kopec, který si předtím člověk zaslouží výstupem (do té doby jsem na sněznicích nikdy nestála). Zároveň byl pro mě kemp určitě hodně náročný a párkrát jsem se musela překonávat – třeba na posledním, oproti plánu trochu delším, výletu s Broukem:-) A i díky příjemným lidem byl prostě celý kemp skvěle strávenou dovolenou a ráda pojedu příští rok znovu.
Over the top, foto Michal Brouček
Zdeněk
Účast Zdeňka je evergreen posledních ročníků.
Na letošní kemp jsem vyrážel s čistou hlavou aniž bych se podíval na jakoukoli předpověď. Po několika jarních ročnících jsem rezignoval na nějaké stresy s počasím. Věděl jsem že ať bude jakékoli, tak si to jako vždycky užiju, a nemýlil jsem se!
Kemp má prostě svou atmosféru, která je nesmírně nakažlivá.
První dny byly klasické jarní, zmrzlé a tvrdé, proto jsme založili CLEVER team, který se na pravidelných biefinzích plně koncentroval na ohlášené sněžení které mělo přijít v půlce týdne. Nováčky jsme nechali v jejich marném snažení a šlapání. A pak začlo konečně sněžit. Nenapadlo toho tolik aby se dalo mluvit o nějakém freeridovém ráji, navíc bylo hodně teplo, takže kvalitní sníh zůstal jen hodně vysoko, ale napadlo přesně tam kam mělo! Tam kam koukáme už leta!
V úterý jsme vyrazili hned ráno do Andermattu, kde jsme si užili několik jízd s viditelností téměř nula, ale to nám nezabránilo si to pořádně užít a s Vencou jsme si i pěkně zaskákali. Ve středu už se ukázalo i sluníčko, tak jsme nazuli sněžnice a splity a hurá směr Maighels Hütte. S Fidem jsme to vzali přes Piz Baduz a vyšlápli si jeden ostřejší žlebík. Na čtvrtek byla horší předpověď, ale nakonec jsme se vypravili k “Trojzubci”, na kterej koukám už od prvního kempu a chci si ho sjet. Počasí si s námi pohrálo, když se při nástupu do žlebů zatáhla hustá mlha. Nevzdali jsme to a ve chvíli kdy jsme vylezli nahoru se obloha roztáhla v modro a sunshine! Sjet si tenhle nádhernej kopec byl opravdu zážitek, po tolika letech obdivování se konečně dostat nahoru a dát si tam téměř čistou lajnu-paráda! V pátek ještě “téměř povinej” a jako vždy skvělej Piz Cavradi, a hurá na zahrádku na rozlučkovou párty!
Sečteno a podtrženo, letošní kemp se povedl na výbornou: super parta, super ježdění, výborný jídlo a nezapomenutelná atmosféra!!! Tak zas za rok!
Zdeněk dává pro objektiv, foto Vítek Ludvík
Kuba
Mládí vpřed aneb kids, they are the future!
Nemám moc kamarádů, se kterými bych mohl někam vyrazit na freeridy a tak jsem se letos rozhodl jet na snb camp. Při hledaní na netu mi padlo oko na BCC camp a byla z toho láska na první pohled. Nic konkrétního jsem neočekával, ale těšil jsem se jak malej už od podzimu. Už cesta na camp byla super a když jsme po dlouhé cestě ještě dostali úžasnou večeři od Lýdy, tak mi bylo jasný, že jsem v nebi. Ježdění bylo suprový, obzvlášť po tom, co připadlo 20 cm novýho. Každej výšlap byl naprosto žůžovej a i ježdění v Andermattu mělo něco do sebe. Na dva dny jsem si půjčil splitboard a byl jsem velmi příjemně překvapen. V ježdění jsem se nesnažil dělat pokroky, ale užíval jsem si super lidi, přírodu, ježdění, jídlo, pohodu a naučil jsem se fůru užitečných věcí o lavinovém nebezpečí a nejen o něm. Už teď se moc těším na příští ročník.
Kubův dropík, foto Vítek Ludvík
Díky za podporu Backcountry Access, Arva, HonkyTonk Snow a Skate shop, Jones Snowboards, GRA Splitboards, Alpy4000. Těším se na další rok!
