Autor: fidas
Ve čtvrtek 1.2.07 kolem poledne jsem přisedl do vlaku směr Praha. Tam mě již čekala Sabča v kupéčku .Cesta utekla celkem rychle. V Praze nás už vyzvedl Robin a pokračovali jsme k poslednímu účastníkovi Honzovi ,který ještě nebyl pěvně rozhodnut k odjezdu trápila ho záhadná nemoc, která ho provázela celou dobu.
;)
;)
Nic méně dlouho jsme přemlouvat nemuseli, vidina kvalitního poježdění byla silnější. Cestou k Honzovi nám ještě páni policajti nadělili pokutu a ubrali pár bodíku. Začátek nic moc ,ale poté se to už ubíralo správným směrem .Věci jsme rozdělili do dvou kočáru 1. žluťásek (transporter-dědeček), ale ve 100% stavu. Honza si dal záležet a příprava byla důkladná. Pojízdný domeček (kuchyň a ložnice) se osvědčil .2 Passat, tam jsme šouply vercajk (snb,lyže, atd.), rozdělili jsme se po dvou, zapli vysílačky a vyrazili směr Swiss.Cestou jsme rozhodli, že začneme menším, ale velice příjemným střediskem Lotschental.
Někdy menší znamená lepší, než vetší ,což se opět potvrdilo.Lotschental je 5 nejvyšším střediskem Švýcarska. Po přejetí Švýcarských hranic jsme na pár hodin zdřímli ať jsme redy na zítřejší ježdění.Předpověď počasí byla více než příznivá, 4dny azura. Tak jsme vyrazili na zbývajících cca 150km. Cestou jsme museli využít přepravního vláčku, cca30km, to jsme využili na raňajku.Po vyjetí s tunelu nám už zbývalo jen pár kilometru stoupání až do malé vesničky Wiler. Přímo u nástupní stanice kabinové lanovky bylo parkoviště, na kterém jsme strávili celkem 3dny. Dohodnuté byly sice 2-denní skipasy,ale středisko vyšlo vstříc a přidalo ještě skipas na 1den.Počasí vycházelo přesně dle předpovědi,tak jsme vyrazili nedočkaví po menším zdržení, kdy kluci hledali menší závadu na žlutáskovi. Na konec to nebylo zas tak náročné a závadu sami odstranili. Z Willeru nás vytáhla velká kabina ,poté pokračovaly dvě sekce sedaček a nakonec nová kabinka až do výšky 3111m.Vesnička je ve 1419 m, takže za dobrých sněhových podmínek je to 1700m převýšení což není zrovna nejmíň.
;)
;)
;)
Bohužel jsme si to nemohli projet celé, nějaký ten metřík sněhové nadílky dole scházel bylo tam totiž zelenoJ, ale ve vrchní částí střediska bylo 180cm.Moc prašanu nebylo,naposled tady sněžilo totiž před třemi týdny. Přesto jsme vyrazili hledat neprojeté místa,středisko je k freeridu jak stvořené. Můžete si užívat všude kolem dlouhé prostřední trojsedačky, kde místo pro jízdu mimo sjezdovky je obrovské. Je tady i pár skalek od menších až po pořádné macky a taky spousta terenních vlnek. Samozřejmě byly tyto lokality již rozježděny, tak jsme se vydali hledat dál. Moc dlouho to netrvalo a našli jsme skvělé místa pro volné ježdění.To se nachází, když se vydáte od vrchní stanice lanovky doprava. Nahoře budete stát nad nádherným kotlem, který se svažuje různými zlomy, žlaby, skalkami a ústí až do údolí k vesničkám. Tam jsme mi už nepokračovali, nedostatek sněhu je níže znát, proto jsme traverzovali doprava a dojeli zpět k lanovkám a sjezdovce.
;)
;)
„Lauchernalp“. Tato lokalita se nám velice zamlouvala i když nebyl čerstvý prašan. Dali se najít čisté pláně, kde to kapánek zaprášilo. Počasí bylo opravdu dle předpovědi, tři dny azuro. Trochu nového prašanu by nám přišlo vhod,ale i tak jsme si našli místa , kde se dala skočit nějaká skalka ,nebo udělat pár oblouků, viz foto. Rána jsme moc nehrotili, páč bylo vše zmrzlé, takže jsme vyráželi kolem 10hod. na kopec a jezdili až do konce. Po třech dnech strávených v žluťáskovi jsme pocítili potřebu navštívit duschbad, tak jsme se rozloučili s Lotschentalem a vyrazili do dalšího střediska a cestou měli v plánu navštívit bazén. Další pokračování pro vás připravila Sabina….. Díky MojeSvycarsko.com za podporu této akce.!
