Lyžařská expedice Pakistán 05

11.10.2005
Uncategorized
admin

Autor: vlk & mt

Laila Peak V pohoří Karakoram se nacházejí jedny z nejúžasnějších hor na světě. Pět ze 14 nejvyšších vrcholů najdete právě zde. Mezi jinými i Laila Peak (6069m), o které se říká, že je nejkrásnější horou v celé Asii. Mimo to se zatím nikdo nesnažil o její zlyžování.

Fredrik Ericsson ze Švédska a Nor Jörgen Aamot přijali výzvu a jako první na světě se toto léto pokusili sjet prudké svahy Laila Peaku. Poté pokračovali až do údolí Baltoro, kde si za cál vzali sjet na lyžích 13. nejvyšší horu světa Gasherbrum 2 (8035 m). V následujících řádcích se z deníku samotného Fredrika dozvíte více o tom jak to nakonec s jejich plány dopadlo. Frederikovi tímto děkujeme zaposkytnutí všech fotek a textů!


13.června 2005 První týden v Pakistánu


Přijeli jsme do Islamabádu, hlavního města Pakistánu, asi tak před týdnem. Výlet začal v Oslu, v Norsku. Jelikož jsme si neposlali žádné věci napřed dopravním letadlem, skončili jsme s dost velkou nadváhou při odbavení. Doufali jsme, že letecká společnost se k nám zachová mile a nechá nás projít. Nenechala! Museli jsme zaplatit 10000 Norských korun (1500$) za nadváhu. Skvělý začátek výletu!

Po dlouhém letu jsme skončili v Islamabádu, kde jsme zůstali dva dny. Měli jsme sjednanou schůzku na Ministersvu turistiky, abychom získali potřebná povolení, a také jsme potřebovali nakoupit nějaké jídlo. Pokračovali jsme v cestě na sever Karakoramskou dálnicí, což je jedna ze dvou cest křížících Himaláje. Podel Indu až ke Karakoramskému pohoří, je to cesta, která bere dech, vedoucí skrz hluboká údolí a vysoké hory. Nyní jsme v Skrardu, posledním městě před začátkem treku do hor. Snad dosáhneme základního tábora Laila Peak do tří dnů, na což se opravdu těšíme. 

        Jorgen a Fredrik              

Je příjemné být tady v základním táboře. Jsme tu sami a naše stany jsme vztyčili u malého jezera. Máme i kuchyňský stan, kde nám náš šéfkuchař Muhammad ali servíruje lahodné pakistánské pokrmy. Jelikož z našeho tábora nevidíme horu, vydali jsme se včera na malý výstup k ledovci Gondogoro, abychom se pokochali prvním pohledem na Leila Peak. Je to úžasná hora a nyní chápu, proč ji lidé Balti pojmenovali po krásné ženě. Strávili jsme pár hodin sledováním cesty výstupu a lyžařského sestupu. Podmínky na hoře vypadají dobře a už se nemůžeme dočkat výstupu.

Ale nejdřív se musíme zbavit žaludečních obtíží. Museli jsme sníst nebo vypít něco, co jsme neměli, jelikož poslední týden jsme strávili, jak Jorgen tak já, neustálým běháním na záchod. Díky toaletním ubrouskům „double horse“ jsme stále schopni ještě běhat. Snad se do pár dnů dáme do pořádku a budeme moci začít výstup.



První lyžaři na Laila Peak


Fredrik a Jorgen Fredrik při výstupu na Laila Peak foto> Jorgen Aamot” hspace=0 src=”http://laviny.cz/main/scripts/anotace/img/small/888-Fredrik%20Laila.jpg” width=150></A> <A href=Fredrik lyžuje stěnu na Laila PeakGasherbrumsAsi před týdnem jsme dorazili do základního tábora Gasherbumu. Nachází se na morainském hřebeni, ve výšce 5045 metrů, vedle jižního gasherbumského ledovce. Z našich stanů máme skvělý výhled, obklopeni jsme vrcholy Gasherbumu, Baltoro Kangri, Sia Kangri a dalšími překrásnmi horami.


Cesta ze základního tábora Laila Peak se neobešla bez problémů. Trvalo nám to sedm dní místo normálních čtyř.  Nejprve jsme neměli dostatek nosičů a tak někteří z nich museli pracovat ve dvojitých směnách. Pak husté sněžení o pár dní zbrzdilo náš průchod průsmykem Gondogoro. Při průchodu průsmykem nosiči zapoměli použít sluneční brýle a následující den trpěla polovina z nich sněžnou slepotou a nemohla dál pokračovat. Po týdnu trekingu jsme konečně dosáhli základního táboraFredrik a Jorgen Gasherbrum 2 Gasherbumu a mohli jsme se zabydlet. Sdílíme tábor se skupinou ruských horolezců a švédskou „dobrodružkou“ Janne Corax. Celkem je tu v základním kempu  připraveno na výstup na Gasherbum 15Fredrik summit ridgePátek, 22 července, Jorgen a já jsme dosáhli vrcholu Gasherbumu 2 (8035 mnm). Začali jsme tak sestup z jednoho z pěti pákistánských gigantů a rovněž třinácté nejvyšší hory světa.

Jorgen a já jsme opustili základní tábor v úterý ráno a měli jsme během výstupu do tábora 3 v asi 7000 metrech tři slunečné dny. O půlnoci, po tom co jsme se pár hodin vyspali, jsme připnuli své lyže k baťohům a opustili stan. Bylo to šest chladných hodin, než vyšlo slunce a ohřálo nás. Výstup byl smíšený, nejprve skalnatá část, potom dlouhý traverz na sněhu, který nás dostal na severní stranu hory, kde sněhový svah vedl k vrcholovému hřebeni. Po jasném a slunečném ránu zesílil vítr a začaly se rychle tvořit mraky. Zcela vyčerpáni jsme po kolenou klouzali po úzkém vrcholovém hřebeni. V poledne jsme už Jorgen ani já nemohli dál. Bylo to na vrcholu Gasherbumu 2, v 8035 metrech nad mořem.

Silný vítr a masivní mraky nedělaly z pobytu na vrcholu žádné potěšení, a tak po pár fotkách jsme už měliJorgen lyžuje Gasherbrum 2 lyže zapnuté a už jsme dělali pravé a levé zatáčky na svazích Gasherbumu 2. Řídký vzduch vás po pěti zatáčkách vyčerpá tak, jak v Alpách po 1000 metrech. Okolí je ale asi jedno z nejúžasnějších na světě. Jen vidět vrcholy hor jako je Chogolisa a Hidden Peak vám dá rychle zapomenout na únavu a dodá vám novou energii k lyžování. Svahy na Gasherbumu jsou plné seraků a trhlin, což z toho dělá velmi zajímavé lyžování. Jeden měsíc, hodně výškových metrů lezení a nezapomenutelného lyžování. Dva štastní kluci jsou teď zpátky v základním táboře, jedí a odpočívají a těší se na skandinávské léto. Skol!



Fotky:   Jörgen Aamot and Fredrik Ericsson
Expediční website:  www.fredrikericsson.com


 

Komentáře

komentářů

Komentáře

komentářů