Autor: jozic & mt
Kdo si chce užívat zimy celoročně, má asi tak následující možnosti. Buď stačí, když zajede na některý z alpských ledovců, kde jedou vleky prakticky celoročně (průvodce letními kempy je k dispozici na spřízněném webu freeride.cz). Poslední dobou se stal oblíbenou destinací pro horské radovánky také Kavkaz, který na rozdíl od níže položených ledovců v Alpách slibuje i v létě možnost kvalitního freeriding. Díky vysoké nadmořské výšce kolem 5 tisíc metrů to v kavkazských horách není až tak nereálné. Počátkem léta se můžete také vydat nahoru na sever do Švédska a Norska. Až za polárním kruhem jsou místa jako Riksgränsen, kde můžete za svitu půlnočního slunce jezdit 24/7.
Pro ty, kteří raději pravou zimní atmosféru hor s pořádnou peřinou prašánku musí v letním čase vyrazit na jižní polokouli. V době, kdy ve střední Evropě vrcholí léto je paní zima usazená na jižní polokouli a naděluje sníh v jihoamerických Andách, části Austrálie a Novém Zélandě (NZ).
Díky kontaktu s naším zpravodajcem Jozičem, toho času právě na NZ, máme možnost vám průběžně představit jak probíhá zima právě tam.
Na úvod pár faktů o NZ a tamních horách
Hory jsou jednou z dominant Nového Zélandu. Šedesát procent jižního ostrova a dvacet procent severního ostrova je možno označit za horské oblasti. V porovnání s kontinentálními pohořími v Evropě a Americe jsou hory na NZ mladší a mají stále vyvíjející se charakter tempem, které je měřitelné spíše v desetiletích než stoletích či milénií. Některé z nejvyšších hor jsou sopky, jako Ruapheu a Taranaki.
Jižní Alpy jsou nejdelším a nejvyšším pohořím táhnoucím se 550 km napříč jižním ostrovem od jihovýchodní oblasti Blenheim až po Hollyford Valley na jihu. V tomto horském pásu se tyčí všechny vrcholky nad tři tisíce metrů. Převládající klimatické podmínky, specifické pro NZ, se podepisují na charakteru tamních hor, které silně ovlivňuje Tichý oceán. Jedním z důsledků oceánského vlivu je rovnoměrný teplotní režim s relativně hladnějšími teplotami a menším rozdílem mezi létem a zimou. V nadmořské výšce kolem 1000 m, míněno v severních oblastech, fluktuuje teplota kolem nuly po celý rok. Ve výšce 1500m je průměrná teplota v zimě 0 stupňů Celsia a v létě pouhých 10 stupňů. Díky své poloze uprostřed oceánu leží NZ v cestě převládajícím větrům a systémům přicházejících od západu. Západní strana hor tak dostává nejvíce srážek, zejména na jižním ostrově. Východní část je pak spíše v zákrytu a v průměru zde spadne 10 až 20 % průměru ročních srážek západní strany hor.
To potvrzuje i Jozič, „Musim říct, že je to opravdu znát. Tady v centru ostrova je všechno dohněda a porost skoro žádnej. Když jedete směrem na západní pobřeží, tak se všechno během chvilky změní a jste rázem obklopeni komplet jungli. Občas na vás vykoukne zasněžená hora. Prostě nádhera. Například Milford Sound na západě má roční srážky kolem 7 m. Prší tam kolem 300 dní v roce. Pokud prší nebo je po dešti, z hor se valí spousta vody, z každá skalka se promění ve vodopád.“
Zajímavý je také fakt, že NZ má víc ledovců než kterékoliv jiné pohoří s podobnou nadmořskou výškou a teplotou. Je zde okolo 3000 ledovců větších než 1 hektar, nejčastěji na jižním ostrově. Oblastí s permanentním sněhem pod 3000m je zde opravdu velký počet a v částech s vysokým množstvím srážek sestupují některé ledovce i velmi nízko, až 300m).
Jak se jezdí na NZ
Zimní sezóna na ježdění je na Novém Zélandu překvapivě dlouhá. Začíná v červnu a často trvá až do konce října. Nejvíce resortů se nachází na jižním ostrově, v pohoří s příznačným názvem jižní Alpy. Další dvě střediska, které jsou zároveň největší, jsou v centrální části severního ostrova rozloženy na aktivní sopce Mt. Ruapheu.
Nejznámější a největší střediska jsou v Queenstownu a ve Wanace v jižní části jižního ostrova, v oblasti Otago. Jsou to Remarkables ski area a Coronet Peak kousek od Queenstownu, dál Cardrona a Treble Cone ve Wanace. V centrální části ostrova, především v okolí hory Mt. Cook jsou střediska jako Mt. Hutt, Mt.Potts, Ohau nebo Mt.Dobson. Také je zde pár menších resortů, z nichž některé z nich jsou soukromé a výhradně určeny pro freeride.
V nejsevernější části jižního ostrova jsou resorty jako Hanmer Springs, Mt. Lyford, Temple Basin, Broken River a další. Je dobré podotknout, že celkově se velikost středisek nedá s Evropským standardem Alp srovnávat, zejména co se velikosti týče. Střediska na NZ jsou jasně menší, asi tak velikosti Kaunertalu.
Jozič je lokalizován v Queenstown a má tak permici od NZ ski, která platí na Remarkables, Coronet Peak a Mt. Hutt. Na sever je to ale přeci jen trochu daleko, zhruba 300 Km.
Denní permanentka se pohybuje v rozmezi od 50 do 75Nz dolarů za den. Sezonní permice se dá koupit s předstihem za 490Nz dolarů, momentálně ale stojí 1600. Kdo přijde pozdě zbydou mu akorát tak oči pro pláč
V obou resortech v Queenstown jsou snowparky. Na Coronetu je solidní half-pipe a nedávno byl otevřen jibbing parčík s asi 8 zábradlíčkama. Na Remarks je pár solidních trubek, naposledy už i skok, ale hlavne se teď dodělává superpipe. Vyhlašujou, že bude mít 7m koping. Tak uvidíme …
Momentálně je sezóna v rozjezdu. Nejlépe mrknout na stránky NZSki. Jsou tam web cams, snow report etc. Zatim 4x napadl prašan a do toho jedou sněžný děla, tudíž na sjezdovkach je sněhová pokrývka do pohody. Freeride se dá, ale jenom někde, samozřejmě někdo si 4x epesně pojezdil 😉
Pár reportů z NZ jistě ještě přibude. Určitě se můžete těšit na video pro další přiblížení situace u protinožců.
NZ odkazy
