Autor: luboš
;)
Do Vrátné jsem se letos podíval dvakrát. Pokaždé v rámci Sensor SNOWride, projektu časopisu SNOW, jehož podstatou je objevovat a mapovat místa vhodná pro freeride.
Naše první návštěva proběhla v březnu asi týden po zahájení provozu nové kabinové lanovky do Snilovského sedla. Byla to vůbec první zastávka letošního SNOWride. Hlavními aktéry byli mladý (jak zdůrazňují slovenské zdroje) Mišo Oško a Kubo Majerčiak. V té době ležel na svazích prašan, ale počasí tehdy nevyšlo nejlíp. Téměř celý víkend by se dal shrnout dvěma slovy: bloudění v mlze. Proto jsme se rozhodli Vrátnou navštívit ještě jednou s výhledem na lepší počasí. Jediný možný termín nakonec vyšel na Velikonoce.
;)
V plánu jsme měli 3 dny, já předběžně napůl rozdělené mezi rodinnou dovolenou a dokumentování SNOWride, ale kvůli opravdu aprílové předpovědi počasí a ne zrovna ideálním sněhovým podmínkám se nikomu nechtělo slibovat účast. Do Terchové jsme nakonec přijeli ve dvou a až v pátek večer, protože celý den pršelo. Dostal jsem zprávu, že v sobotu ráno ze severní Moravy dorazí Robin Kaleta (ZAG, Rip Curl, Oakley) a spol. a z Jasné přijede Michal Oško (K2, Progress, Dalbello) se slovenskou výpravou. Ráno se nás tedy nakonec sešlo dost.
Po menším zdržení se nahoře potkáváme s Romanem, kameramanem, se kterým je v rámci spolupráce SNOW a střediska dohodnuto krátké filmování za účelem získat materiál do propagačního videa o Vrátné.
Kromě něj nás vítá slunce, 10 cm čerstvého sněhu a půlhodinová fronta na kotvu v Oštiepkové muldě. Proto se nikomu nechce ztrácet čas na sjezdovce, kde se mělo natáčení odehrávat. Robin si tedy po první jízdě (při které Mišo Oško stihl zlomit lyži důmyslným zapletením mezi větve kleče) bere kameramana na starost a za další jízdou už stoupáme na levou stranu hřebene směr Chleb.
;)
Z vrcholu si každý vybírá svou stopu chlebským kotlem, Roman točí, já fotím, Robin dropuje asi 10 metrovou skálu, Maťo, Rišo a Oši (in order of appearance) se všichni 3 pouští podobnou stopou přímo z vrcholu Chlebu a postupně přitahují k hraně chlebských kotlů stále větší zástup čumilů. Dole pár posledních oblouků pro kameru a necháváme ji i s kameramanem jejich osudu, abychom ještě stihli pár jízd.
Chleb je od lanovky nejsnáz dostupný vrchol. Od horní stanice jste tam za 20 minut. Sjezd chlebskými kotli, zpočátku poměrně strmý, se brzy zmírní. Soustava žlábků a terénních nerovností vás dovede k dolní stanici kotvy nebo dál údolím až k chatě Vrátná a stanici lanovky. Druhá, prodloužená varianta však není oficiální, může se tedy stát, že ve žlebu potkáte ochranáře, jako se mi to stalo v březnu. Musím říct, že mně toto setkání překvapilo, protože bylo první za 10 let, co do Vrátné jezdím. Jsme však v národním parku a je tedy pochopitelné, že se orgány činné v ochraně přírody snaží po spuštění nové lanovky zvýšený provoz ve žlebech regulovat.
Jiná nepříjemnost, tentokrát v podobě hodinového zpoždění, vás může potkat, pokud netrefíte ten správný žleb. Nejde o složitou navigaci, ale někdy se necháte unést a ten nejlepší sníh vás zavede do soutěsky se skalním prahem, který rozhodně nechcete pokoušet bez lana. To se mi pro změnu přihodilo minulou zimu – stejná situace a možná i místo, které tady popisoval před časem brouk.
Z Chlebu se dá pokračovat dál po hřebeni na Hromové a Stěny, odkud vás terén nasměruje do stejného žlebu jako při sjezdu z Chlebu. To byla také naše další jízda, tentokrát bez většího focení. Na jižní stranu se vám nabízí výhled do hlubokého údolí Váhu, na hřebeny Nízkých a Západních Tater, Velké Fatry a kdovíčeho ještě. Jižní svahy tvoří rozlehlá pláň, na které můžete s přicházejícím jarem sledovat časté a dobře viditelné dráhy po lavinách. Tím nechci říct že v severních žlebech padají laviny míň, to ne, jen na ně není kvůli stínu a členitějšímu terénu tak dobrý výhled 
Toto nebezpečí rozhodně nepodceňujte. Informace o lavinové situaci najdete na webových stránkách horské záchranné služby (www.hzs.sk), které mají i wapovou verzi.
;)
;)
;)
Oši, jeho nové brýle a zlomená lyže | Maťo Zemanovič a první přihlížející | Maťo v kotli
Zpátky nahoru už se nikomu moc nechtělo, tak jsme si na prosluněné terase dali klobásu, pivo a vyrazili dom. Tedy většina výpravy vyrazila. Někteří jsme zůstali užít si v neděli tu zmiňovanou dovolenou a podívat se na svahy ležící západně od lanovky. Směrem na Malý Kriváň vás značení dovede k místní zvláštnosti – skialpinistické sjezdovce . Skialpinistická proto, že je součástí okruhu a cestou od lanovky musíte nejdřív zdolat asi 100 výškových metrů do kopce a následný přesun po hřebeni do sedla Bublen. Je to značený, neupravovaný sjezd – obdoba alpských skirouten – lyžovat dovoleno.
;)
;)
;)
Robin Kaleta před dropem | Rišo Kubáň už měl slušné obecenstvo | Mišo Oško
Bohužel se opět zkazilo počasí a tak se šlágrem dne stala kapustnica na chatě pod Chlebom. Navíc sníh, který napadl v pátek stihl roztát a kopce uz nevypadají tak hezky pocukrovaně jako den předtím. Objevily se vytátá místa a starý špinavý sníh, ten je rozbředlý a pomalý. Doufám, že příští sezónu se mi podaří natrefit na lepší podmínky, protože Vrátná a její okolí nabízí i zajímavější sjezdy, než jsem tady popsal, ale k těm si budete muset najít cestu sami. Rozhodně se vyplatí být tam ve správný čas. Už se těším, lebo „toto je klasika, na ktorej som vyrastal“.
;)
;)
Filip Paseka pod Lanem | půlka dubna a Filip práááší …
Připraveno ve spolupráci s redakcí časopisu SNOW v rámci projektu .jpg)
foto: Luboš Sušila
.jpg,220,94);){kind=link}
.jpg,220,94);){kind=link}