Autor: brouk
“Horská služba, prosím”, ozve se mužský hlas, po vytočení druhého čísla začínající 00421. “Můžete mi říct stav sněhu za poslední tři dny?” Snažím se být stručný. “Zajímá vás sjezdovka nebo volný terén?” Upřesňující dotaz mě příjemně potěšil. “Budeme šlapat ve volném terénu.”, odpovídám. “Dnes je pět pod nulou, přes noc napadlo pět čísel prašanu, za poslednítři dny to je dohromady patnáct. Nefouká, ale je pod mrakem.” Odpověď mě potěší.
Ve dvou vyrážíme se svými novými splity vstříc čerstvé sněhové nadílce. Necelých pět hodin jízdy bílou krajinou nás dělí od svahů Malé Fatry. Těšíme se na naše oblíbené kopce. Do dvou třetin jsou porostlé řídkými bukovými lesy. Nízká kleč a traviny v horní části přes zimu spí pod vrstvou sněhové pokrývky. Cestou před vstupem do Vrátné doliny se nestačíme divit více jak dvou metrovým bariérám po stranách silnice. Drsný Jánošíkův kraj. Klikatá cesta z Terchové prochází úzkým průsmykem se zubatými skalisky po obou
stranách. Sněhu dostatek. Stará horská chalupa je až na samém konci údolí. Okoukáváme stožáry nově postavené lanovky. Zatím není v provozu.
Večer okupujeme prázdný salonek kde se věnujeme seřizování prken. Z motáže mě vytrhuje oslovení ve slovenštině. Tebe znám, byli jsme spolu na výšlapu ve Švýcarsku.? Následuje mohutné vítání s partou slovenských bratří. Do noci soutěžíme, který národ bývalých Čechoslováků vydrží déle pařit. Naše nasazení do souboje cítíme ještě celý další den. To už, ale poctivě šlapeme Starou Vrátnou dolinou do sedla Bublen pod Velkým Kriváňem 1708m . Ojínělé větve listnáčů dodávají svahům pohádkovou atmosféru. Mrazík by měl radost z dobře odvedené práce. V lese bylo prašanu dvakrát tolik než avizovali na Horský. Špatná viditelnost předurčovala trasu sjezdů bukovými lesy.
Nastupovali jsme z vyšších poloh. Pro každou jízdu jsme se snažili vybrat novou trasu. Projíždíme četné mýtiny na ostrozích svahů. Sjíždíme do nekonečně dlouhých žlebů. Tu a tam si poskočíme přes tréní nerovnost. Baví nás vyjíždět do svahů, kde točíme surfové zatáčky. Naše nadšení nebere konce. Druhý den pro změnu to samé. Objevujeme další možné sjezdy a nové žleby. Překvapují nás drobná skaliska ve vrchních partiích.
Na poslední den máme připravenoou lahůdku. Od časného rána je jasno. Teplota stále okolo pěti pod nulou. Před výstupem pod lany zkoušíme ukecat obsluhu lanovky na manipulační jízdu. Krásné nové osmimístné kabinky jsou již zavěšené na lanech. “Nejde to chlapi, tady ten s tím notesem to má vše na povel. Přebíráme lanovku od rakušáků. Teď provádíme poslední testy a měření.” Ani nám to moc nevadí. Je hezky. Stoupáme poměrně rychle. Na kopci je pořádný vichr. Po vrcholu se ženou cáry oblačnosti. Co chvíli zcela zastíní zimní slunce. Náš sjezd vede bílou plání do Jánošíkova žlebu. Najeden freerider zde byl polapen. Strmé úbočí se postupně přibližují, až se téměř setkají. Klikatá cesta žlebem končí patnácti metrovou průrvou. Skalnaté boky ukončují naši jízdu. Nastupuje horolezecká technika. Slaňujeme převislý skalní úsek. Na dně nás čeká prašanové pokračování zdolaného žlebu. Vracíme se zpět okolo dolní stanice lanovky. Už se těšíme na příští sezonu. Luxusní kabinka bude mít omezenou kapacitu a dají se očekávat dlouhé fronty. Vidíme to na ranní dvě rychlé jízdy, pak výstup někam do terénu. Chce si to zabukovat včas ubytování. Ůnor je ideální.
Chata Vrátná Tel: 00421 41 569 5739
Horská služba Tel: 00421 41 569 5232