Autor: tony
Cesta proběhla, až na zbytečně důkladnou prohlídku německého celníka na hranicích, bez problémů (stáli jsme zhruba 20 min v tričku na mrazu a to si myslím že vypadáme celkem seriozně – no piercing no dreadlocks). Stále totiž asi pro starší generaci platí, že pokud máte v autě prkna musí tam být i „něco“ jiného. Zhruba za sedm hodin jízdy jsme se dostali na místo určení.
Lavinové kurzy SAAC jsou rozděleny na dvě části – teoretickou a praktickou. První odpoledne proběhla teoretická přednáška v sálu místní turistické kanceláře. Sešlo se zde okolo 60 freeskierů a snowboarderů. Překvapilo nás, že se zde objevili i lidé, jejichž věk přesahoval hranici 45 let. Na druhou stranu, s bezpečností na horách je lepší začít raději dříve než vůbec.
Cílem teoretické části bylo upozornit na rizika spojená s volným ježděním a obecně s pohybem na horách jako takových. Přednáška zahrnovala : hodnocení stupně lavinového nebezpečí, schopnost orientace v povětrnostních podmínkách (struktura vrstev sněhu, teplota, vítr), znaky nebezpečí, znalost terénu (sklon svahu, profil). Dále bylo důkladně představeno nutné základní vybavení jako je lavinový pípák, sonda, lopata a nebo i speciální batoh s ABC systémem či avalung – systém pro dýchání v lavině. V rámci seznámení s faktory přispívající a formující vznik lavin šlo především o to, jak správně vyhodnotit dostupné informace a zmenšit tak riziko lavinového nebezpečí. Nutno podotknout, že riziko nelze nikdy úplně eliminovat! Nutnost dodržovat základní pravidla při pohybu a jízdě ve volném terénu.
Posléze byly představeny zdokumentované případy nehod a došlo k analýze jednotlivých příčin. Na závěr byly účastníky vytvořili menší skupiny, kterým byla dána detailní předpověd počasí, stav struktury sněhu, a popis stupně lavinového rizika. Na přiložené fotografii terénu jsme na základě zadaných informací měli vyznačit rizikové oblasti a bezpečné linie.
Určitě však všichni víte, že teorie je jen teorie a praxe má mnohem větší význam. V případě bezpečného chování a ježdění v lavinézním terénu to platí ne dvoj, ale trojnásobně. Proto druhý den následovalo školení přímo na ledovci Kaunertal. Měli jsme z toho trochu obavy, protože noc před napadlo zhruba 30 cm nového sněhu a popravdě řečeno se nikomu z nás nechtělo jen dlouze postávat na svahu, poslouchat co a jak. Byly ideální podmínky na pořádný freeride a někteří měli velké cukání se trhnout a jít jezdit. Instruktoři SAAC však příjemně překvapili. Po zapůjčeni vybavení, lidem kteří ho neměli kompletní, jsme se vydali po skupinách o 8 přímo do backcountry rovnou jezdit. Školení probíhalo přímo v terénu dohromady v rámci ježdění. To znamená analyzuj své okolí, podmínky, vyber bezpečnou line a hurá dolů. Před hurá dolů ale opravdu nejdřív „dvakrát měř, jednou řež“. Došlo také na cvičení hledání zasypaného pomocí lavinových pípáků.
Jak již bylo řečeno, podmínky byly ideální nejen pro freeride, ale i co se probíraného tématu bezpečnosti týče. V dopoledních hodinách totiž v horních částech ledovce místní horská služby strhávala z nejprudších svahů laviny, a to odpalováním přímo z helikoptéry. Byly tak vidět asi dvě laviny z prachového sněhu slušných rozměrů. Praktické ukázky tohoto typu, tj. lavina v akci, rozhodně dodaly celé instruktáži potřebný rozměr a respekt horám.
Organizátorům ze SAAC patří respekt za způsob jakým vhodně sloučit freeridové ježdění s užitečným školením.
Další dva dny jsme se snažili využít letošní první příležitosti k pořádnému ježdění a osvojit si nové znalosti. Aby jste však neslyšeli jen samá pozitiva musím říct, že počasí se začalo postupně měnit od azůra k horšímu, až k difuznímu světlu, kdy není vidět skoro nic. Navíc každodenní cesta na ledovec je značně únavná. Zhruba 45 min autem od nejbližšího ubytování (5 euro postbusem), pokud se nerozhodnete pro hc spaní na parkáči pod ledovcem (tímto zdravíme chalany z Valmezu).
Díky sněhové nadílce, která se snesla těsně před naším příjezdem, a celkem solidnímu základu v horních částech ledovce, se dala sjet jedna ze dvou značených backcountry tras, což nás mile překvapilo a nabudilo na nadcházející sezónu. Dále jsme byli velmi mile potěšeni z ukázkové U-rampy.
Co se týče lavinového kurzu nelze než vřele doporučit. Rozhodně nejde jen o nudnou teorii a hrabání ve sněhu, ale praktické informace, které se často můžou hodit i zachránit život. Takže powder zone = safety first.
