Reportáž z lavinového kurzu v Obřím dole

17.3.2009
admin

Autor: soulrider

 

K páteční večeři se téměř všichni dostavili včas a něco po 8 hodině začal horský vůdce Pepa Milfait první přednášku s promítáním a po 10 hodině pak unavení frekventanti rádi využili krkonošské pohostinosti a občestvení na místním baru. To ale nikomu nezabránilo  vstát brzo ráno na snídani a být ready na hlavní část kurzu . Začali jsme zopakováním základních informací z večerního povídání, seznámili jsme se z blízka  a v teple s lavinovými vyhledávači , sondou, lopatou a vyrazili jsme ven. Tady Pepa pokračoval ve výkladu a přidal k tomu i názorné ukázky práce s pípákem. Měli jsme k dispozici tzv. Přenosné tréninkové lavinové centrum od firmy Pieps , to je několik čidel která se zakopou do sněhu, ty vydávají stejný signál jako lavinový vyhledávač-pípák, po lokalizaci a poklepu sondou se  čidlo vypne , k tomu je tu dálkové ovládání, které umožňuje modelovat různé varianty počtu a míst zasypaných.

         

Užili jsme si s přístrojkem celkem zábavu, zahledali jsme si dost, všichni si vyzkoušeli několik různých modelů pípáků a variant počtu zasypaných. A už nás děvče boudařské volalo k obědu. Na Boudě v Obřím dole taky mooc dobře vaří a vůbec  celková kamarádská atmosféra je tady hodně příjemná. Velehorské panoráma hned za barákem, hromady sněhu  .. moc takových míst, kde by to vypadalo jako na velkých horách, v Čechách neznám , vlastně asi žádné. Po obědě jsme se vydali obdivovat panoramata trochu z blízka oficialní cestou na Sněžku , kde jsou k dispozici krásné výhledy na okolní lavinové svahy a žleby Obřího dolu. Na jednom, pro nás příhodném místě, kdy je cesta zaseknuta do prudkého svahu, jsme zastavili a vykopali předpisovou díru na test stability, takzvaný zkluzný blok. Předtím Pepa  přítomné seznámil s četbou sněhového profilu a ukázal nestabilní vrstvy,které několik okamžiků potom velmi názorně svoji nestabilitu předvedly a po vstupu našeho doktora Tomáše na lyžích do správného místa přijel i s horní vrstvou k našim nohám. Dále jsme si vyzkoušeli sondování a cit v sondě pro různé materiály.  No a pro labužníky na závěr, zkouška pocitu pod lavinou. Stačí pár centimetrů udusaného sněhu, jakýkoliv pohyb je nemožný a pocit opravdu šílený. Kdo si to vyzkoušel , bez lavinového vybavení nikam nejde. Když jsme vykopali posledního nebožáka, bylo už celkem šero, na Boudu jsme došli akorát na večeři.

 

V nasazeném tempu jsme pokračovali i s plnými břichy. Se svým blokem první pomoci nastoupil Mudr. Tomáš Obtulovič. Seznámil přítomné s poskynutím první pomoci v horských podmínkach  vyšetření resuscitace , zastavení krvácení, fixace, transport zraněného, podchlazení, smrt ze záchrany … Do “Anduly” jsme dýchali až do úplného vyčerpání zachránců a přednáška skončila, když už někteří posluchači nereagovali ani na bolestivé podněty. Ale v tom přišlo překvapení v podobě zprávy že v Obřím dole spadla lavina a někdo tam asi je. Všichni byli za chvilku na nohou a připraveni vyrazit na pomoc. Nedaleko Boudy jsme za chvíli našli improvizovane laviniště a začala noční záchranná akce. Největší překvapení přišlo když se zjistilo že pod sněhem není zakopaný jen přístroj, ale živý, naštěstí :) , člověk, holka a jestě k tomu hezká … úsilí některých zachránců nabralo obrátky :) .  Neděli jsme hned po snídani začali zopakováním hlavních bodů večerního výkladu a Tomáš Obtulovič pokračoval dalším výkladem první pomoci v backcountry. Před obědem jsme ještě stihli hodinku a půl potrénovat na našem půjčeném, přenosném tréninkovém lavinovém centru. Nedělní oběd jako od maminky ukončil oficialní část kurzu 😉 .

  

Prašanu bylo hodně a světlo ještě pár hodin. Safety first.

Pro ty, kteří únorový kurz nestihli a ještě by chtěli načerpat znalosti potřebné k bezpečnému pohybu v horách a případné záchraně kamaráda, pořádáme ještě jeden, kurz, poslední březnový víkend 27. – 29.3.09. Informace a přihlášky najdete na www.soulrider.cz.

Komentáře

komentářů

Komentáře

komentářů