Asi před čtyřmi lety, když jsem ještě fotil výhradně na analog, jsme vyrazili s pár kamarády do beskydských kopců, pokusit se mimo jiné o nějaké večerní fotky v prašanu s bleskem. Měl jsem s sebou jeden externí blesk a ten byl s foťákem propojen asi desetimetrovým kabelem. Byla to celkem dřina, něco s tím vyfotit, ale přesto všechno nějaká ta fotečka vyšla. V každém případě jsem zjistil, co takové noční focení v prašanu obnáší a co všechno potřebuji, abych udělal takové fotky, jaké si představuji a nebyla to spíš otázka náhody.
Bohužel nato přišlo několik špatných sezón, spousta jiné práce a na pohádkové noční focení v Beskydech nebylo ani pomyšlení.
Tento rok, když po Vánocích napadlo konečně i v Beskydech, na nic jsem nečekal a vyrazil alespoň na tři dny dokončit svůj sen o nočních fotečkách v nádherných beskydských bukových a smrkových lesích.
Domluvil jsem se dopředu s místní partou velešikovných načemkolivsjezdařů a už jsme stoupali k hřebenům.
Tentokrát již s digitálem, dvěma záblesky, dvěma stativy a bezdrátovými vysílačkami.
První místo jsme si našli ještě za světla, ale než jsme vše připravili, už byla tma. Bylo pod mrakem a ještě navíc mlha, takže se setmělo zatraceně rychle. S tmou přišly první komplikace. Kluci měli jen jednu baterku, a tak si ji museli nosit nahoru a dolů, bo bez ní bylo vidět samozřejmě úplný kulový. S ní bylo sice vidět kousek před sebe, ale moc velkou představu o místě, které je od vás padesát metrů a které je třeba přesně trefit vám to neudělá. O dropech a přeskakování stromků ani nemluvím. Hledání míst pro focení také není v totální tmě právě nejpohodlnější atd.
Tentokrát jsme na noční focení vyrazili dva dny po sobě a z každého dne máme pár výsledků a hromadu nových informací pro příští focení. Doufám, že na to příští nebudeme muset čekat zase několik let.
PS: Focení v noci má jednu velkou výhodu – je úplně jedno, jaké je světlo.
www.jakubfrey.cz
