Letošní již devátý ročník Backcountry Campu, který je zaměřen na freeriding a výuku pohybu ve velkých horách, byl opět jedinečný a překvapivě opět jiný než všechny předešlé kempy.
Přestože svahy horského přechodu Oberalpas máme prošláplé skrz na skrz, letošní počasí a sněhové podmínky nás přinutili vystoupat ještě výše a dále, abychom si našli to, po čem naše srdce toužila nejvíce a to je jízda v neporušeném sněhu. Před příjezdem na kemp – začátek připadl na pátek 7.3. – jsme bedlivě sledovali počasí a doufali, že po dvou týdnech bez sněžení, přeci jenom něco napadne. Tato naděje nám vydržela až do další středy, kdy se nad naši polohu definitivně nastěhovala tlaková výše, která nepustla naším směrem jedinou sněhovou vločku. Deset dní bez sněžení, to byl těžký úkol pro pořadatele vymyslet smysluplný program. Jižní svahy byly popadané, hnědé fleky po základových lavinách strašily svojí velikostí a z hromad těžkých zmrzlých kvádrů šla hrůza. V tomto prostředí nezbývalo nic jiného než stoupat co nejvýše to půjde a hledat zapomenuté prašany v severně orientovaných svazích. Přes nepřízeň aktuálního počasí nám přece jen letošní počasí přálo. V horách bylo dobrý sněhový základ a dalo se jezdit až k chalupě, což je do výšky 1600 m.n/m. Počasí se přes den sice něnilo, ale nikdy nepadla difůzní deka, která by znemožňovala ježdění v alpském terénu. Dení program byl nastaven tak, že partičky vyrážely brzy ráno na výšlap po okolních kopcích a okolo poledne jsme již sjížděli z nějakého dobytého vrcholu. Starý sníh místy připomínal prašan, ale důležitější pro partu byl pobyt v horách, kde nikdo nebyl a kde si každý mohl vybrat svoji trasu pro sjezd. Po několika výstupech na ověřené vrcholy (Oberalpstock, Maler, Pazola, Cavradi) jsme si našli pěknou cestu do sedla Rossbodenstock odkud byl překrásný výhled na kopce v okolí Andermattu. Poslední tři dny jsme strávili ježděním z výšky okolo 2800 m.n/m až, jak již bylo řečeno, k chalupě.
Letošní zima nám opět ukázala novou pro nás neznámou tvář. V místě, kde se obvykle sbíhají dva až tři frontální systémy, bylo slunečné a nezvykle bezvětrné počasí. Kempaři odjížděli opálení a posíleni každodeními výstupy do backcountry.
Na závěr bych za produkční tým BCC poděkoval všem, kdo na kemp přijeli. Příští rok je jubilejní, jelikož Backcountry Camp v Tchamutu bude již po desáté!
Připravujeme pro nový program o kterém budou zájemci co nejdříve informováni.
