Autor: Venca Jirsák
Pro ty, co sledují laviny.cz již delší dobu, to nebude nic nového. Na stejném místě v minulosti proběhly zatím všechny ročníky akce známé jako Backcountry camp.
Tento článek by měl podat informace o aktuální sněhové situaci a pár fotek, které vznikly během našeho pobytu. V této oblasti jsme strávili prodloužený týden a užili si mnoho rozdílných podmínek. Tři dny před naším příjezdem napadlo asi půl metru pudru a tak jsme se náležitě těšili. První den jsme vyrazili ze Sedrunu směr Oberalpass. Z lanovek bylo vše samozřejmě rozryté a tak jsme si museli za pudříkem trochu šlápnout. Večer se zatáhlo a začalo sypat. Toto počasí trvalo i celý druhý den a hustá mlha nám nedovolila pouštět se do ničeho většího. Třetí den se počasí trochu probralo a naše řádně natěšená parta vyrazila směr Andermatt. Horní gondola obsluhující vrchol hory Gemsstock byla zatím mimo provoz, tak jsme se museli spokojit se spodní částí resortu a točili jsme jednu jízdu za druhou. Předchozí den napadlo asi 30cm sněhu, takže podmínky byly ideální. Při sjezdech naší skupiny mohl člověk nezřídka zaslechnout prapodivné zvuky jako jódlování či chrochtání vyjadřující ohromné nadšení. K našemu nemilému překvapení se celkem rychle začalo oteplovat a tak už odpoledne začal nový sníh trochu těžknout.
V dalších dnech se oteplovalo ještě intenzivněji a spolu s působením slunečních paprsků začaly na jižních svazích padat laviny. Nejvíce nás vyděsila lavina, která zasypala dojezd klasického freeridu, který vede ve žlabu nalevo při pohledu z Gemsstocku na Andermatt. Hlavně mě to vyděsilo z toho důvodu, že jsem si asi 5 min před tím našel krásnou linku mezi skalkami na stejné stěně asi o kilometr výše. Trochu jsem se toho bál, ale ve vedlejším žlebu jsem viděl stopy lyžařů. Při podrobnějším zkoumání jsem na stejném místě objevil i neúspěšný pokus horské služby o odstřelení laviny v podobě díry ve sněhu. To mě uklidnilo natolik, že jsem si svojí „lajničku“ nenechal ujít a fláknul to tam následující jízdu.
Další dny se opět trochu zatáhlo a tak jsme zabíjeli čas blbnutím v Oberalpassu, kde jsme skákali přes sněhem zaváté vojenské chatky. Sněhu už moc nepřipadlo, takže téměř všechny terény dostupné z vleku vypadaly jak po přejezdu tankové divize. Jediná možnost jak si ještě užít neprojetý terén byla túra po svých s prknem na zádech. V našem případě jsme zvolili horu Pazola a sjeli si to zadníma žlábkama dolů ke dvěma malým boudičkám. Kdo tam byl tak asi tuší. Jsou to ty boudičky nalevo od skialpinistické trasy na horskou chatu na úbočí Piz Cavradi. U té druhé, která je výš jsme postavili perfektní skok s plošinou asi 12 m a nádherným dopadem. Je kousek za chatkou v malém žlábku, směrem na Piz Cavradi. Zdatným letcům by tam mohl chybět delší rozjezd, ale nám to tak akorát stačilo. Každopádně kdo tam teď pojedete a budete si chtít zaskákat na backcountry kickeru, tak je tam už hotovo. Pokud ovšem totálně nezapadne sněhem, nesežere ho Yeti nebo nerozskáčou běžkaři… Strávili jsme na něm celý poslední den a v přestávkách mezí polety jsme se kochali okolními horami a padajícími lavinami na jižních svazích…
Poděkování za podporu patří středisku Gotthard Oberalp Arena
Praktické info:
- Oficální web oblasti: www.andermatt.ch
- Vzdálenost z Prahy:
- přímo do Andermattu přes Zurich – 806km | 8.20hod.
- ze strany Oberalppass (v zimě zavřený), ze Sedrunu vláčkem – 716km | 7hod
- Ubytování: www.rheinquelle.ch
- Akce 2009: Backcountry Camp 2009
