report: prosinec 06 v Chamonix

30.1.2007
admin

Autor: Fiďas

Cesta
Sedmnáct hodin cesty z Beskyd, 2x vyfoceni francouzskou dálniční kamerou (na fotky stále čekám) o 40 Euro lehčí na poplatcích jme v cíli. První noc se připravujeme přespat v káře na parkáči, posilněni domácí pálenkou to balíme rychle.   

          

Aiguille Midi
Ranní probuzení v azurovém dni prostřídala jarní realita všechny vleky mimo provoz, a v 2000 nad mořem to na pohodu v prašanu moc nevypadalo.  Jediná možnost jak neprozevlovat azurový den byla vydat se lanovkou (37 Euro), která končí na vrcholku Aiguille Midy 3800 n.m.  Lanovka končí na Orlím Hnízdě (impozantní lidský výtvor na vrcholku skal), nejvyšší hora Evropy Mont BlanC na dohled, žádné mraky takže opalovačka u nealko piva (v supermarketu jsem se přehmát a vzal kartáč nealko piva –  u čečenské posádky jsem skončil). Po vyšlapání pár setu schodů na vyhlídku jsem zjistili, že kyslíkový dluh ve výškách fakt funguje, s dechem 60ti lete babky jsme vyfuněli  na vyhlídku. Grobe rozbalil foťáky a začal posílat film za filmem, já a Fiďas rekogniskujem terén dalekohledem, ufff to je krásy. Proskleným výtahem prosekaným skálou jedem až na vrchol a koukáme na horolezce ozbrojené cepíny, lany a mačky jak se vesele prochází po zmrzlých hřebenech.  Tak ještě vychutnat ty panoramata a zpět lanovkou dolů. Mimochodem pokud přeje počasí je tahle věcička sjízdná shora dolů cca 20km volného terénu jste schopni s průvodcem (100 Euro), nebo lokálem zvládnout za 3-4 hoďky.

Snowboarding
Další noc už luxus v nóbl hotelu, rezervace pro dva, no 3 čečenci se nějak zmáčknou. Další ráno mizím na APO předváděčku a ti dva parchanti sedají do káry a mizí jezdit. Já vyrážím kouknout co nám žabožrouti připravili za nadílku SNB vybavení na další rok. No a to si pište, že bylo na co koukat. Detailní info o produktech comming soooon.  Večer čekám na pokoji a když vidím ty dva s rohlíkem na tváři je mi jasné že z ‘‘ bůča‘‘ to asi nebude. Hláška: more prašan a láčes terény mě celkem vytáčí. Další ráno už jedem tři, dole opět jaro, tak hup na sedačku směr vrchol.

           

Chamonix je pro freerideing jako stvořen, dlouhé svahy, kaskády skal a hlavě nespočet terénu ke vší libosti.  Průzkum začíná, ty vole tady, nebo tam a co tam? Flek za flekem to berem dolu, jo jasan sem tam šla skluznice na krev, do od toho jí tam máme. Po celodenním ježdění jsme nasadili rohlíky a mizíme na hotel. Večer prohlídka městečka, nákup piv a nějaké chálky, lehčí kalba na pokoji, sauna, vířivka a panáka na dobrou noc.

Další ráno úprk, rozloučka z kámošem z hotelu a lanovkou nahoru. No viditelnost nulová, mordor útočí, tak to vypadá na fiasko, Fiďas velí úplně nahoru pak kousek po hřebeni no a ono jo. Výjezd z mraků a hnusu, azůro, pod náma jen štíty hor, kolem kterých si to plujou mraky jak kárky po dálnici. Tak teď už jenom po hřebeni a ty zasněžená pláňe jsou jen naše. Takže bez vleků jen tak si hajkovat nahoru pak šupy dolů a tak až do západu slunce.  Tak to by šlo den jak má být. Poslední lanovka v 16:00 tak voe makej ať to stíháme, no bylo to na minutu. Dole oblíkačka do tenisek a 17h tripík domů může začít.

    

Závěrem
Chamonix je fakt úlet středisko s brutálním množstvím freefide rezortu dle libosti. Díky ti APO a Muchow za výlet.  Pokud sníh dovolí ještě letos jedem zpět.  Poznámka na závěr dejte si bacha na věci, né jen v Čechách se čoruje. (Ať toho hajzla co nám čornul batoh osud strestá!!!!)

Toď vše!!!

Lu2, Fiďas, Grobe

 

Komentáře

komentářů

Komentáře

komentářů