Autor: mt
Klasicky se tě na začátku zeptám jak jsi se vůbec dostal k focení?
Když mi bylo asi sedm let dal mi dědeček dvouokou zrcadlovku, se kterou dřív sám fotil. S tou jsem chodil k rybníku a do lesa a fotil kytky a ondatry. Bavilo mě se k nim co nejvíc přiblížit, třeba na metr, a pak ji vyfotit. Cvaknutí spouště je vždycky vyplašilo, tak že po dvouhodinovým čekání jsem udělal jeden záběr. Strávil jsem tam hromadu času. Pamatuju se, že z toho všeho vyšla jedna fotka. Ale nikdo nepoznal, co na ní bylo. I tak si na to rád vzpomínám. Pak jsem chodil doskal a fotil tam kluky … to byly takový začátky
No, dá se to tak říct. Byl jsem letos fotit s normálníma klukama, což je o poznání jiná spolupráce. Člověk se bojí kolikrát o sebe, o foťák … nebo o ně. Fotil jsem třeba s Robinem Kaletou. Bylo to úplně perfektní. To je kluk, kterej ví, že potřebuje fotky a udělá pro to všechno. Víc než je potřeba … ;-). Třeba chtěl, abych mu vyfotil jak padá v lavině. Řekl, lidi chtěji přeci vidět krev. Našel si místo, kde bylo jasný, že to spadne a jel. To už je trochu moc …
Nejlepší fotky co mám jsou s Karolínou Salavcovou. Je to přesně o tý komunikaci. A je schopná udělat přesně to, co člověk potřebuje. Schopná a ochotná.
To je teda dobrý s tim Robinem. Jinak ta bezpečnostní stránka věci je zajištěna jak? Jakou ty máš zkušenost? .. když se bavíme o focení zimních freeridů.
Je to tak, že fotograf do toho vjede jako první. Je první, kdo to může strhnout. Druhá věc je, že tam pak stojí bez prkna nebo s jednou nohou ve vázání, lidi jezděj kolem něj a když to pak někdo z nich strhne, tak fotograf je ten, kdo to odnese. Takže se musí dopředu počítat s hodně věcma. Když se to utrhne, kam to sjede apod. Je dobrý se zamyslet nad tím, jestli má vůbec cenu do toho jít kvůli jedný fotce, která se dá udělat o 100m jinde na kusu sněhu, kterej je 50m dlouhej, ale na fotce to nikdo nevidí. Prostě je dobrý si to řádně nechat projít hlavou, protože některý věci nejdou vzít zpátky.
Ty jsi byl před dvěma roky na měsíc fotit a točit v Rumunsku a Bulhrasku s klukama z Rakouska. Využíváte při takových akcích služeb profesionálního horskýho vůdce?
Ne. Nic takovýho se ani nepamatuju. Člověk je odkázanej na sebe a na svoje schopnosti.
Ty sám jezdíš na čem?
Na snowboardu. Na chození v backcountry mám splitboard Burton.
Jak jsi s ním spokojen?
Ne, nepřálo nám tam počasí, tak jsme skončili asi tak 500m pod vrcholem. Po asi třech pokusech a dvou týdnech čekání v posledním táboře.
Tam jsem právě zažil jednu tu nepříjemnou věc, když jsme lezli žlebem, který jsme chtěli sjet. Samotnej žleb má převýšení asi jeden a půl kilometru. Když jsme byli v poslední třetině, kde jsme už lezli v ledu, tak se mi uvolnili mačky. To jsem si říkal, že je hotovo. Naštěstí jsme nikam nespěchali a s vypětím všech psychických sil se mi podařilo vrátit se k prknu, který jsme nechali na místě, odkud se už dalo jet.
Byly jsme ten den dvě skupiny, já s kámošem a dva Jugoslávci. Ráno asi ve tři hodiny jsme vyráželi společně. Oni šli Messnerovým kuluárem a my jsme lezli Orient express. To jsou kuloáry vedle sebe. No a oni to vylezli až nahoru, na konec žlebu. My jsme to zabalili, protože podmínky a vůbec to, co se dělo, nebyly ideální. O pár hodin později, když se zase zatahlo a začalo sněžit, ty kluci zabloudili při sestupu v mlze a jeden z nich spadnul tim našim žlebem dolů. Tak jsem byl rád, že jsem tam ten den nezůstali dva.
Uff … co k tomu dodat …
Když už jsme u těch lokalit a cestování, máš nějakou oblíbenou?
Určitě to je Chamonix. Tam jsem strávil asi měsíc. Bylo to jedno z nejlepších míst, kde jsem byl. Ale je to tam dost přelidněný. Pak Bansko v Bulharsku je absolutně dokonalá věc. 
Plány do budoucna?
Plány mám velký. Zrovna jedu do Kanady, takže mě čeká těžkej začátek, ale to je tak všechno co vim. Jedu tam legálně s papírama, tak že tam budu muset pracovat ….
Tak ať ti to tam dopadne. Přeju hodně úspěchů a díky za rozhovor!
Na závěr rada pro nás co teprve zkoušíme, aby to aspoň nějak vypadalo >>>
Jak vyfotit žleb, když nemám možnost stát někde naproti, aby nevypadal jako placatá modrá sjezdovka?
Buďto se vyškrábeš na skálu vedle, která kopíruje ten žleb. Odtamtud perfektně vidíš sklon. Může to být vyfocený širším objektivem, abys třeba viděl i údolí. Sleduješ borce v hledáčku od tý chvíle co, vyrazí a děláš záběry v místech, kde si myslíš, že to je dobrý a v pozicích, který se ti líběj. Když lítá sníh a je do toho správně položenej. To je právě ten případ, kdy se ti ten jezdec nemůže moc přizpůsobovat.
Kdokoliv z vás se bude chtít Vítka na něco zeptat, pište info@laviny.cz – předmět zprávy: “dotaz pro Vítka”. Odpovědi na vaše dotazy připravíme v extra článku.
Související odkazy
-
dalaší fotografie Vítka v galerii zde >>>
