Autor: mt & koyak & honcz
1. Když je málo sněhu, lavinové nebezpečí je menší
Když je studená zima chudá na sněhovou nadílku, je časté, že napadaný sníh vytvoří tenkou a nestabilní sněhovou pokrývku. Viditelná místa s vyčnívající trávou a kameny vytváří klamnou iluzi bezpečného sjíždění těchto oblastí..
2. Laviny se uvolňují samy
Někdy se stává, že se to někde vysoko v horách utrhne a zasype to lidi, kteří prostě byli ve špatném čase na špatném místě. Tyto spontánní laviny zajisté představují velikou hrozbu a většinou jsou nevyhnutelné. To ale nic nemění na faktu, že ve většině případů se lavina neuvolní sama, ale spustí jí člověk.
Snowboardisté a skialpinisté mají na svědomí velké procento utržených lavin, protože se často pohybují v rizikových oblastech s nestabilní sněhovou pokrývkou. Je daleko větší pravděpodobnost, že člověk pohybující se na rizikovém svahu uvolní lavinu sám, než že ho zasype spontánní lavina uvolněná někde nad ním.
3. Když je teplota vzduchu hodně pod nulou, laviny nepadají
Další omyl. Nestabilní sněhová deska se může uvolnit i při nejnižších teplotách. Když je zima v plném proudu a teploty jsou nižší než -10 C, tyto nízké teploty brání sněhu, aby se spojil a vytvořil tak stabilnější podklad. Nakonec tedy nízké teploty v takovýchto případech udržují vysoké lavinové nebezpečí a postupné mírné oteplování má příznivý dopad na snížení lavinového rizika.
4. Laviny se neuvolňují v lese
Toto tvrzení platí jen omezeně pro hustý borový les, který napomáhá sněhu, aby sednul a chrání usedlosti v horských údolích před lavinovou katastrofou. Nechrání však před lavinou snowboardisty a lyžaře.Řídký, například modřínový les vytváří klamný pocit bezpečí.
5. Stopy od lyží a snowboardů, případně stopy od zvířat znamenají, že tady se to neurve …
Chyba. Potenciální lavina se nemusela utrhnout při pohybu člověka či zvířete v daném 
svahu.Okolnosti a podmínky, za kterých se ti před vámi na tomto místě pohybovali, vám často nejsou známy. Osamocené stopy nepředstavují žádnou záruku bezpečného sjezdu. Samozřejmě něco jiného je situace, když je svah pokryt tolika stopami, že už si horko těžko najdete vlastní místo pro zatáčku v prašanu.V těchto případech je pohyb v takovýchto oblastech takřka bez rizika. Na krátkém kopci se toho až tak moc nestane(kdyby se to uvolnilo). Tomu nevěřte. Deska sněhu o rozměrech 15m x 29m x 0,4 m váží (v závislosti na typu sněhu) mezi 20 a 40.tunami. Jen část této desky se může stát životu nebezpečnou lavinou.
6. Po 2.-3. dnech po sněžení si sníh sedne a spojí se, takže nic nehrozí
Kéž by tomu tak bylo. I když se většina lavin uvolní 48 hodin od sněhové bouře, během tak krátké doby, jako jsou 3 dny se sníh pravděpodobně stabilizuje jen na povrchu, tudíž zabraňuje vzniku pouze spontánním lavinám.
7. Hrubé/hrbolaté půdní podloží zabraňuje lavině v uvolnění
Vyšší přilnavost se týká pouze nejspodnější vrstvy sněhu. Lavina se může uvolnit na povrchu, zvláště v sekci, kde je povrchová krusta.
8. Skřípavé zvuky znamenají, že se sníh usazuje a stabilizuje
Ani náhodou – zvuky tohoto druhu nám oznamují nestabilitu sněhové pokrývky či desky. Když slyšíte něco podobného, příroda už vám nemůže dát jasnější varování před hrozícím nebezpečím.
9. Na tomto svahu jsem nikdy neviděl lavinu, takže je bezpečný
Samozřejmě jsou svahy, kde můžete vidět laviny častěji než na jiných. To je dáno specifickou konfigurací terénu, příkrostí, expozicí a dalšími faktory. Ale ani na jiných svazích než na těchto můžete lavinu uvolnit. Velice důležité je umět rozpoznat podmínky, za kterých je to určité místo sjízdné, protože za určitých podmínek jsou i extrémní svahy relativně bezpečné a naopak-někdy se to může uvolnit i tam, kde byste to vůbec nečekali..
10. Dneska je hezky, takže je to bezpečné
Jsou i tací, kteří si to myslí-z toho důvodu, že když přestal padat sníh, laviny nehrozí. To je nepochopení, které stojí život mnoho lidí každou zimu. Samozřejmě, že se lavinové nebezpečí navyšuje během sněžení a většina spontánních lavin se utrhne obvykle během intenzivního dlouhodobého sněžení a často i při mlze či v noci. Ale mnohokrát se sníh nakumuluje a čeká, až ho někdo uvolní a spustí tak lavinu – třeba člověk na lyžích nebo snowboardu. Když hodně nasněží za krátké časové období, je to jako časovaná bomba, čekající na spuštění tím, kdo se nechá unést azurem a prašanem a nerespektuje přírodní zákonitosti.
Další hlavní příčinou uvolnění laviny (společně s novým sněhem a větrem) je náhlé intenzivní oteplení, které může výrazně snížit stabilitu sněhu a zvýšit vznik spontánních lavin, hlavně ve skalnatém a kamenitém terénu.
< ?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />
